Národní dům -
přestavba na školu povolena
-
Jedná se o změnu
užívání části ve 1NP a 2NP v 1.etapě na základní školu se 2
učebnami a 1 místností pro družinu s hygienickým zázemím pro
žáky a učitele. Ostatní stávající prostory budou zatím
nevyužité. Počítá se s nimi v další etapě.
Ze stávající místnosti s
kulečníky dojde k vybudování nové učebny se skladovacím
prostorem. Prostor se rozdělí novou příčkou s dveřmi, která
bude splňovat hlukové požadavky pro učebny. Dále je třeba
vybourat nové okenní otvory v obvodové zdi o rozměru š.
1200/1500 mm a osadit je plastovým oknem s trojsklem s
otevíráním přístupným z podlahy. Místnosti budou opatřeny
novou elektroinstalací a vysprávkami omítek. Dále budou
omítky opatřeny novou výmalbou. Místnosti budou plnit
požadavky na dostatečné osvětlení, větrání bude zajištěno
pomocí stávající rekuperační jednotky umístěné ve 3NP.
Projekt je doplněn o výpočet umělého osvětlení učeben a
budou dodrženy veškeré hygienické požadavky. Každé okno je
doplněno žaluziemi pro možnost stínění. V učebně 222 a
družina 226 bude umístěno omyvatelné PVC na podlaze. V
učebnách bude nový podhled - širokopásmový strop akustický,
kazetový z demontovatelných SDK desek s perforací, splňující
potřebnou dobu dozvuku.
-
Parkovací
stání bylo a je řešeno stáním na městském pozemku ppč.
3584/3 - viz souhlas rady města, který je v příloze
dokumentace. Jedná se o zpevněnou plochu v majetku města. Na
pozemku města je možné odstavit stávajícím způsobem 4
vozidla, z toho jedno je pro ZTP. Na pozemku ZŠ je možné 1
parkovací stání.
-
Účel stavby je
stavba, která slouží pro potřeby vzdělávání v základní škole
se dvěma učebnami a družinou. Stavba bude provedena
podle projektové dokumentace vypracované Ing. arch. Lucií
Kubínkovou. Stavebník před zahájením stavby zajistí vytyčení
prostorové polohy stavby odborně způsobilou osobou.
-
Problematice povolení stavby věnuji celý samostatný soubor
ZDE. Zdrojem je informace z úřední desky
MěÚ. Myslím, že stojí za to si přečíst jak je stavební
povolení koncipované, kdo je a není účastníkem řízení a
proč. A současně přemýšlím, jak to bude formulováno ve
stavebním povolení pro další letos řešenou stavbu v Javorce.
Proto Využiju povolení prostudovat takový dokument co možná
nejpodrobněji. K záměru přeměnit Národní dům na školu sám
nemám žádné připomínky. Jsem rád, že bude tato budova
využita a postupně rekonstruována pro nový účel, i když na
etapy. S Národním domem měla Česká Třebová jen problémy.
Zvláště na přelomu století. Některé články z této doby znovu
uvádím, i když jsou 25 let staré. K nim je nutné
připomenout, že Česká Třebová v té době opravdu takové
zařízení hodně potřebovala. Privatizační proces pro město
znamenal, že si muselo odkoupit v akci Z vybudované mateřské
školy U koupaliště a U stadionu, Na koupi Národního domu
nebyly peníze a Malá scéna připadla městu jen proto, že na
ČSD byl v oblasti majetku takový nepořádek, že vlastně
nebyla předtím nikdy zkoulaudována. Je to historická
epizoda, na kterou se díváme s odstupem jako na zbytečné
problémy. Tenkrát to ale bylo jinak.
-
Ještě k Základní škole
zítřka, zatím dislokované v Domě dětí a mládeže. Tak jak
to je nyní, to nemůže být věčně. Proto je dobře, že se
zřizovatel stará. Na druhé straně je třeba vidět
rozpor v tom, že ve městě počet žáků na základních
školách dost rychle klesá a počet základních škol a školních
budov přibývá. Pokud má mít nově zřizovaná soukromá
základní škola zítřka plný počet 9 tříd, tak by sem
chodilo 108 žáků, kteří by ovšem zase chyběli na
českotřebovských základních školách. Proto není divu, že
rada města zatím tento záměr rozšíření školy na 9 tříd
nepodpořila (jenom jej vzala na vědomí).. (MM)
-
Národní dům - povolení
přestavby pro základní školu zítřka
Národní
dům v ohrožení - to se psal rok 1999
-
Jak jsme
přišli o Národní dům - Boj v roce 1999 jsme nevyhráli
Národní dům v 50.
letech = centrum kultury. Tehdy začala televize...
Stavba roku Pardubického
kraje
-
Vyberte si svoji stavbu
roku a hlasujte pro ni! Jednou za dva roky vyhlašuje
Pardubický kraj ve spolupráci s Českou komorou
autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a Svazem
podnikatelů ve stavebnictví ČR soutěž o nejlepší stavby
zkolaudované v našem kraji za uplynulé období. Kromě cen
odborné poroty se uděluje i Cena veřejnosti.
-

-
Také letos může veřejnost
hlasovat a vybírat z patnácti přihlášených účastníků
soutěže. „Představení jednotlivých staveb i hlasování o
nich můžete najít na stránkách krajské pobočky ČKAITu, na
adrese
https://stavbaroku.pardubickykraj.cz.
Tentokrát jsou přihlášené dvě zdravotnické stavby – velký
urgentní příjem v Pardubické nemocnici a poliklinika Medila
v Pardubicích a několik staveb pro kulturní účely, a to
v Letohradu, Chrudimi, Radiměři a v Mrákotíně. Další tři
stavby slouží bydlení, a to zejména na Pardubicku. Ve hře
jsou i administrativní budovy Palachovky a Višňovky
v Pardubicích, firemní objekt pro Děrované plechy v Radimi a
nové silnice a mosty. Zvláštním případem je moderní jízdárna
pro střední školu a učiliště v Kladrubech,“ shrnul
letošní účastníky předseda poroty a krajský radní Roman
Línek. „Vzhledem k tomu, že vyhodnocení soutěže se
uskuteční 30. října navečer v Gočárově galerii, může
veřejnost hlasovat až do 29. října do půlnoci. A pokud
některá stavba nenabere velký náskok, bude výsledek pro
všechny o den později hezkým překvapením,“ dodal za
porotce 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Dušan
Salfický. Vítěz ankety, který zaznamená největší
přízeň veřejnosti, nezíská sice naleštěnou skleněnou kostku
od poroty, ale o to chutnější velkou perníkovou stavbu
z dílny Pardubický perník Pavel Janoš.
DDM Kamarád
představuje aktualizovanou nabídku kurzů Univerzity třetího věku
DDM
Kamarád je zřizovatelem kurzů Univerzity třetího věku od jejího
založení v současné podobě. Každoročně připravuje
inovovanou nabídku zájmových útvarů, která se rozšiřuje . V
letošním roce je např. v nabídce celkem 25 kurzů, pro které
má zajištěny jak prostory, tak i lektory (v loňském roce bylo 17
kurzů). Mezi nim i jsou samotní
pracovníci DDM Kamarád, ale také externisté. Řada lektorů patří k
oblíbeným, jejich kurzy se opakují a jsou znova naplněny. Jako zajímavost
je možné uvést kurz fotografování s Radkem Mrštným, jehož účastníci
se všichni znovu opět přihlásili do dalšího ročníku a naplňují tak tento
kurz určený ovšem již pro pokročilé. Vedení i pracovníci DDM
věnují přípravě kurzů velkou pozornost a během uplynulých let
dokázaly připravit pro kurzy dobré podmínky jak v budově DDM tak i budově
Paleta v ulici Na Strouze. Pro absolventy výtvarných kurzů jsou pravidelně
zajištěny výstavy. Kurzy Univerzity třetího věku nejsou zdarma, jsou
za úplatu. Ovšem stanovená cena pro účastníky je více než přijatelná,
neboť se do kurzů nezapočítává žádný nájem prostor a díky úspěšnému
působení v akci Město vstřícné seniorům získalo pro tento účel finanční
podporu. Kurzy DDM také neorganizuje pro zisk. Lektoři pracují v kurzech
se zájmem, pracovníci mají pedagogickou kvalifikaci. Kurzy zorganizované
prostřednictvím DDM jsou tedy pro účastníky i pro město výhodnější než
nějaké soukromé lekce, které jsou čas od času v nabídce mimo nabídku DDM.
Ta jsou však s cenou podstatně jinde. (Cena se zde stanovuje
zpravidla za jedinou lekci.) Navíc díky spolupráci s místním spolkem
Senioři ČR mají členové spolku možnost získat dotaci 50 Kč na školné do jednoho
kurzu. Kurzy mají zaručenou hodinovou dotaci:
Časová dotace: Jednotlivé kurzy budou probíhat v období
říjen–květen zpravidla 1x za 14 dní
nebo 1x za měsíc (60 minut - 240 minut) v závislosti na druhu kurzu.
Jazykové kurzy a Jóga 1x týdně (60 minut).
Rozvrh kurzů bude připraven k vyzvednutí v kanceláři DDM Kamarád, Česká
Třebová a zveřejněn
na www.ddmkamarad.eu od středy 3. 9. 2025.
Přihlásit se můžete pouze elektronicky od 3. 9. 2025. Elektronické
přihlašování naleznete
na webové stránce ddmkamarad.eu. V případě, že si nevíte
s elektronickým přihlašováním rady, zastavte se u nás v kancelářiDDM
a zde vám ochotně pomohou. Platbu je nutné uhradit do pátku 26. 9. 2025.
Pro otevření kurzu je stanoven minimální počet na 5 nebo 8 účastníků.
Storno podmínky jsou platné jako u zájmových kroužků DDM Kamarád, Česká
Třebová.
Nabídku najdete ZDE
Válečná výstava byla v našem muzeu také před 10 lety v
září 2015
-

-
Díky úzké spolupráci s Muzeem
Československé branné moci 1918 - 1945 se podařilo připravit
znamenitou výstavu. Její vernisáž se konala 17. září 2015
v foyeru Městského muzea. Jde o výstavu militarií i předmětů
denní potřeby z válečného období, které mají v paměti již
jen pamětníci. Kolekce exponátů, která připomíná 70. výročí
konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva,
byla přístupná až do 8. listopadu. Na vernisáži vystoupilo s
hudebním programem trio sourozenců Lešingrových, již úvodní
skladba - píseň Škoda lásky do válečného období patřila a
stala se v té době písní mezinárodní. Po úvodním slovu
ředitelky muzea Mgr. Jany Voleské, která především
poděkovala všem spolupracovníkům, bez kterých by nebylo tuto
unikátní výstavu připravit. Na výstavě je totiž vystaveno
neuvěřitelné množství artefaktů, které zdaleka nejsou v
depozitářích českotřebovského muzea. "Bez spolupráce s
Muzeem československé branné moci by tato výstava nikdy
nevznikla," řekla Jana Voleská. Na výstavě byly
autentické dokumenty a předměty z války, velké množství
uniforem, dobové zbraně zapůjčené z Pardubic, také dokumenty
nejstarší žijící účastnice československé paradesantní
brigády v Sovětském stavu npor. Boženy Ivanové - Fialové,
žijící v České Třebové (* 1927), která však nemohla být na
vernisáži osobně přítomná.
95 let od úmrtí Karla VEJRYCHA (2.2. 1873 – 25.8. 1930),
významného hudebníka, hudebního pedagoga a veřejného
činitele
Narodil
se v Kolíně nad Labem v rodině vozmistra Společnosti
rakousko – uherské státní dráhy Rudolfa Vejrycha a jeho ženy
Josefy. Měl ještě dva mladší sourozence, sestru Elu a bratra
Rudolfa. Po studiích na nižším gymnáziu a varhanické škole
absolvoval klavírní oddělení pražské konzervatoře u prof.
Josefa Jiránka. Hudební vzdělání si ještě rozšířil na
školách ve Výmaru a Paříži. Po návratu z Francie absolvoval
úspěšné koncertní turné s houslistou Emanuelem Ondříčkem po
Evropě. V roce 1899 měl svatbu s Bělou Prokůpkovou, se
kterou měl tři dcery: Libuši, Elišku (zvanou Ičku) a Evu.
Vyučovat začal na hudební škole v Litomyšli, od roku 1903 do
roku 1911 působil jako profesor klavíru na konzervatoři
v Kišiněvě (Rusko). Zde zatoužil po tolstojovském způsobu
života a také po Čechách. Na tři měsíce letních prázdnin
přijížděl s rodinou každoročně do milovaného Kozlova u České
Třebové, kde zakoupil menší hospodářství, jemuž se později
věnoval na plný úvazek. Karel se nevzdal hudby ani při
sedlačení. Celá léta zněl z oken statku klavír, občas o
sobotách hrával sousedům k tanci. Když nepracoval na poli,
hodně četl. Dokázal číst i za pluhem při orbě. Ovládal
několik jazyků a staral se i o věci veřejné a politiku.
Pracoval v agrární straně, dokonce i v pražské centrále,
jako člen okresního výboru v Litomyšli se zasloužil o stavbu
nové silnice z České Třebové do Kozlova a podél ní vysázel
na 800 bříz. Na podzim roku 1927 onemocněl mozkovou mrtvicí,
nemohl číst a psát, špatně mluvil. Rodina musela
hospodářskou část statku prodat a přestěhovat se do Prahy.
Do Kozlova přijížděl jen na letní měsíce. Za kozlovského
pobytu také v 57 letech zemřel. Pochován je v rodinném hrobě
na kozlovském hřbitůvku. Jeho vnučkou byla Jana Vejdovská,
která zajížděla z Prahy do Kozlova na letní pobyt a také i
na Vánoce. S děním v Kozlově "srostla" a pomáhala při řadě
zajímavých akcí. V Pecháčkově statku našla v truhle
zajímavou korespondenci svého dědečka a vlastním (malým)
nákladem vydala o dění na Vejchrychově stavení publikaci.
Její vzpomínání - také na dědečka - zachytil také
Českotřebovský deník na videu.
Piknik
v Javorce byl po desáté. Připomeňme i Kobylinec starý i nový
-
|