Národní dům  = problém města na přelomu století

Psalo se v roce 1999: Národní dům v ohrožení

Jaké jsou nové zprávy ohledně zamýšlené privatizace Národního domu a Malé scény? Zdá se, že se vše (přece jen) obrací k lepšímu.

Z jednání kulturní komise: Kulturní komise se vyjádřila mimo jiné k problematice privatizace kulturních zařízení města. Členové městské rady Jiří Musílek a František Čech v vysvětlili situaci a seznámili komisi s výsledky jednání s vrchním přednostou DKV Ing. Slezákem a ředitelem odboru privatizace GŘ ČD Ing. Urbanem. Z nich vyplývá, že topná sezóna je zachráněna - Národní dům bude zatím vytápěn z ústřední kotelny ČD a vlastní prodej Národního domu je zřejmě možné odložit na příští rok. Vzhledem k potřebě investice do plynofikace však v městské radě zatím stanovisko Národní dům koupit nezvítězilo. K problému se vyjádřili i ostatní členové kulturní komise, kteří vesměs ukázali na potřebnost Národního domu pro kulturní život města a jedinečnost zdejšího prostředí, které je zatím nenahraditelné. Na schůzce vystoupil také Lubomír Hýbl, bývalý starosta města, jednoznačně podpořil nutnost zakoupit Národní dům z rozpočtu města a využil situace k tomu, aby silnými slovy odsoudil městskou radu a stávající vedení města, vyhrožoval organizováním petice (prostřednictvím DS Hýbl). Mně jako přímému účastníkovi schůzky se dokonce zdálo, že nastalá situace byla spíše záminkou k tomu, aby zaútočil proti novému vedení města. Vše píšu s plným vědomím toho, že sám se naprosto ztotožňuji se záměrem zachránit Národní dům před likvidací a jeho využitím k jiným nekulturním účelům a nedovedu si představit, že by se měl kulturní život města bez Národního domu obejít. Myslím si však, že je třeba řešit věcný problém a hledat možnosti. A naštěstí se zdá, že existují a že ne vždy je třeba na všechno využívat městský rozpočet (viz dále).

Z jednání DS Hýbl: O možné ztrátě Národního domu a tím jediného vybaveného jeviště pro divadlo v České Třebové se hovořilo také na schůzce DS Hýbl. I zde měl hlavní slovo bývalý starosta Lubomír Hýbl, který se zasazoval o zorganizování akce na podporu svého záměru využít pro záchranu Národního domu městské prostředky.

Z tiskové konference u starosty města: O situaci, která vznikla kolem Malé scény jednal starosta na Okresním úřadě v Ústí n.O. Ukazuje se, že jsou v zásadě dvě cesty, jak zajistit převedení Malé scény na město. První cestou je požádat o zápis do LV prostřednictvím notáře na katastrálním úřadě přímo ve prospěch města - nezkolaudovaná stavba stavěná v akci Z občany města leží na městském pozemku a provést dodatečnou kolaudaci. Podle odborníků by tato cesta mohla být později zpochybněna. Proto bude čistší podle platných zásad prohlásit nezkolaudovanou stavbu za majetek státu a prostřednictvím finančního referátu OkÚ požádat o její bezplatný převod na město. V případě kulturního zařízení postaveného občany v akci Z se to zřejmě podaří tak, aby zde ještě letos město, jako majitel mohlo investovat cca 800 tis. Kč do plynofikace objektu a ještě během léta provést nutnou opravu střechy.

O problematice Národního domu jednalo celé tříčlenné vedení města s nájemcem restaurace Národní dům panem Jirouškem. Výsledkem jednání je prohlášení pana Jirouška, že má svůj podnikatelský záměr zakoupit budovu Národního domu a vlastním nákladem provést nejen nutnou plynofikaci objektu, ale i další stavební úpravy tak aby byly rozšířeny možnosti využití Národního domu pro kulturní a společenské účely. S městem nebo jeho rozpočtovou organizací - Kulturním klubem je ochoten uzavřít smlouvu o využívání objektu nejen pro pronájem na jednotlivé akce, ale i trvalý pronájem prostor nutných pro klubovny, zkušebny nebo kanceláře. Národní dům by tak dostal nového majitele, který by sám měl zájem na jeho co nejširším využití a současně by nijak nebránil pořádání kulturních akcí prostřednictvím Kulturního klubu a dalších subjektů. Je třeba si uvědomit, že Kulturní klub nemá na pořádání kulturních akcí ve městě výhradní právo, ale že zde vznikají další subjekty, které budou do města přivážet zejména komerční zájezdová představení známých herců nebo další "show akce". Tato situaci již vlastně začala, připomeňme např. akce nakladatelství Paseka a TM REAL ENGINEERING.

Proti současné situaci, kdy je majitelem Národního domu s.o. ČD, se pak vlastně mnoho nezmění. Místo mamutího obra (na hliněných nohou) bude moci kulturní a společenská činnost pokračovat za jiného majitele. Jde o to, aby podmínky pro koupi rozsáhlého objektu s dalšími nutnými investicemi byly co nejlepší. Jen tak bude mít nový majitel také prostředky na stavební úpravy a vylepšení interiéru, který to již nutně potřebuje. Uvedená možnost zakoupení objektu panem Jirouškem ještě není nijak smluvně podchycena a jde vlastně o předběžně projednanou možnost. Ještě také není proveden znalecký posudek a privatizace nebyla projednána ve správní radě ČD. Stavaři však již budovu Národního domu měří a přeměřují, soudní odhad se připravuje….

Kdyby se uvedenou možnost podařilo z úvah převést do reality, pak by se jednou konečně stalo, že město nebude muset opět kupovat to, co už vlastně ve Třebové dávno stojí a věnovat miliony bez možnost vytvořit něco nového. Město však rozhodně musí působit tak, aby jednoznačně podpořilo zachování Národního domu pro pořádání společenských a kulturních akcí, tento objekt nesmíme pro kulturu ztratit! Velmi podporuji myšlenku spolupráce vedení města s panem Jirouškem, která by mohla problém možné ztráty Národního domu pro Třebováky odstranit!

Kde lze hrát ve Třebové divadlo:

Odborníci prošetřili situaci. V krátké době po přijetí příslušného usnesení prošetřili pracovníci odborné firmy českotřebovská kulturní zařízení po stránce možnosti jejich úpravy pro hraní profesionálního divadla. Bylo zjištěno, že naprosto nevhodné je využití jeviště v sále ISŠT, byly by zde nutné náročné úpravy, nejsou zde splněny základní podmínky. Sál je vhodný především pro společenské využití. Odborníci potvrdili, že nejvybavenější je skutečně jeviště v Národním domě, i když i zde měli vážné připomínky jednak k technickému stavu zařízení (elektroinstalace vedena hliníkovými vodiči), jednak ke koncepčnímu řešení (zvuková a osvětlovací kabina je nevhodně umístěna nad jevištěm místo vzadu v sále. Vzhledem k tomu, že šlo o pracovníky firmy, která zajišťovala přestavbu dělnického domu, tak dobře znala i problémy Dělnického domu. Kolem jeviště je zde nepatrný prostor, vlastně téměř žádný, jeviště je vyoseno, nemá zázemí. Pro skutečné zajištění všestranného použití jeviště bude třeba investovat do otevření prostoru nad portálem tak, aby bylo možné plátno snadněji vytahovat nahoru. Současný způsob je těžkopádný, nevhodný a díky několika změnám již došlo k potrhání horizontů.

Odborníci tedy skutečně označují jeviště v Národním domě za nejvhodnější, připravené pro profesionální soubory, i když s mnohými obtížemi, se kterými se jinde nesetkávají. To jsme ale myslím všichni věděli již dříve.

 

To byly problémy ve městě před 25 - 26 lety.  

Nyní jsme o genertaci dál, problém vyřešen, díky nově a draze předělanému sálu internátui na Skalce budeou ve Třebové také plesy....