ČD prodaly Národní dům, i když ho nikdy nekoupily  

    Zdroj: ČESKOTŘEBOVSKÝ ZPRAVODAJ 1999

 Jak jsme přišli o Národní dům         

  Nejprve jak to bylo od začátku : Původně mlýn, pak mosaznická dílna a teprve potom hostinec     
Ze stařičké budovy bývalého mlýna, později mosaznické dílny a hostince Františka Hurta, který zde tradici pořádání plesů založil již roku 1898, kdy si zde nechal vystavět  stavitelem Františkem  Plašilem první, dnes již neexistující taneční sál během poslední, v r. 2007  realizované rekonstrukce, zmizelo typické točité schodiště ( zachycené na fotografiích), vedoucí ke kancelářím a klubovnám. Značných změn doznalo i první poschodí budovy. Jak to zde během přestavby vypadalo přinášejí  zveřejněné fotografie, pořízené v červenci 2007.
Po vybourání příček, odstranění omítky stěn i stropů zde bylo možno dočasně spatřit několik zazděných oken, vedoucích převážně směrem ke kolejím a především staré, více jak stoleté silné trámy stropů, pamatující ještě doby, kdy  po  podlahách, které držely, pobíhal zdejší „pan otec“ Welz se svojí mlýnskou chasou. Některé z trámů se zbytky bílého nátěru, pravděpodobně jiného původu, zakrývaly otvory v podlaze, sloužící v minulosti potřebám násypek na obilí, mouku a dalšímu mlýnskému zařízení,které bylo propojeno ve všech třech podlažích mlýna. Na jednom z obnažených prken byl objeveno inkoustovou tužkou napsané jméno někdejšího vlastníka i jeho profese - Franz Hurt  Metallgießer (slévač kovů).
Stropní trámová konstrukce byla k překvapení všech zjištěna ve velmi dobrém stavu a proto byla v budově ponechána.
 Jak to bylo v roce 1999
Ve březnu 1999 se konalo jednání městské rady., na kterém byla jedním z projednávaných bodů  problematika kulturních zařízení města, jemnovitě situace kolëm Národního domu a Malé scény. Městská rada jednoznačně projevila vůli převzít budovu Malé scény, investovat zde do vybudování plynové kotelny tak, aby nebyla závislá na dodávkách drahého tepla z ústřední kotelny ČD. Současně městská rada předpokládá, že ČD nedopustí, aby stavbu, kterou budovali před lety českotřebovští občané zdarma v akci Z prodalo za přemrštěnou cenu
Situace kolem Národního domu je komplikovanější. Vedení Kulturního klubu vypracovalo pro městskou radu podobné podklady, ze kterých jasně vyplývá, že prostory Národního domu potřebujeme především pro zájmovou činnost (klubovny), ale také pro pořádání "velkých" akcí. V Národním domě je totiž jediné vybavené jeviště. Zdejší sál nemůže nikdy nahradit ani Malá scéna, ani Dělnický dům, ani sál ISŠT Na Skalce. Situaci komplikuje výpověď ze systému dálkového vytápění k 30.9. t.r. Nová kotelna a plynofikace bude stát cca 2 mil. Kč a tyto prostředky nemají ani České dráhy, ani město. Národní dům je stále v majetku ČD. Jde jednoznačně o majetek, který ČD nepotřebují k plnění svých úkolů a který chtějí prodat. Cena ani další podmínky dosud nebyly stanoveny. Účetní hodnota tohoto majetku je však jistě blízká nule, prodejní cena však může být úplně jiná. Městská rada pověřila vedení města dalším urychleným jednáním v této věci. Představa je zatím podle mých informaci zřejmě taková, že město je ochotno prostory Národního domu pronajmout, nechce jej však jako majetek přímo převzít. Nic takového však dosud nebylo usneseno, neboť do schůze městské rady neproběhlo žádné jednání se správcem a majitelem objektu a nejsou známy podrobnosti k problematice systému vytápění.
Jednání o Národním domě a Malé scéně s vrchním přednostou DKV Ing. Slezákem se uskutečnilo až ve čtvrtek, tedy po jednání městské rady. Ing. Slezák potvrdil, že dosud není stanovena žádná prodejní cena obou jmenovaných objektů, ani přesné podmínky. Problematika vytápění se průběžně řeší. ČD v letošním roce budou plynofikovat všechny své provozy na té větvi dálkového parovodu, který vytápí Národní dům a Malou scénu a to znamená, že by tato větev měla být uvedena mimo provoz. ČD se na tuto plynofikaci podařilo zajistit prostředky i při současném nedostatku investic. Současně budou stávající kotle v kotelně ČD nahrazeny jediným fluidním kotlem, který bude vytápět za ekologicky mnohem výhodnějších podmínek zbývající neplynofikované provozy ČD a samotného DKV. To je druhý důvod pro zrušení parovodu do Národního domu a Malé scény. Pokud by zůstal, pak by město jako nájemce muselo platit veškeré tepelné ztráty celého parovodu. Parovod je navíc poruchový a je v majetku SDC Pardubice, zatímco ostatní - kotelna i budovy Národního domu a Malé scény jsou vedeny jako majetek DKV. Situaci budeme dále sledovat. Věřím však , že se podaři najít nějaké řešení, které by umožnilo i nadále využívat prostory Národního domu.
27. března 1948. Na Národní dům v České Třebové byla usnesením místního akčního výboru Národní fronty zavedena"národní správa", vzhledem k reakčnímu zaměření spolku. Samozřejmostí je, že od této doby nemohl m,ít uvedený spolek žádnou činnost, protože ani jeho nový výbor nebyl MAV NF schválen. Právě to bylo o dva a půl roku později důvodem pro rozpuštění tohoto spolku. Ve sdělení rady MNV Č. Třebová ze dne 18. 12. 1951 se píše, že "Další formální existence spolku neodpovídá již změněným společenským poměrům a po zrušení národní správy nad Národním domem by byla brzdou při výstavbě socialismu." Vzhledem k tomu, že stanovy spolku samotného neumožňovaly zrušení spolku, požádala rada MNV okresní národní výbor, aby využil jakousi vyhlášku ministerstva vnitra a Národní dům s příslušnými parcelami a zařízením převedl do operativní správy tehdejšího podniku "Služba veřejnosti" v České Třebové, předchůdce pozdějšího "komunálu".
ONV však postupoval liknavě a konečný výměr pro likvidaci spolku začal připravovat až v prosinci 1952. Převedení objektu dalšímu majiteli trvalo po celý rok 1953 a bylo vyřešeno až na jaře 1954. Mezitím se ve Třebové poněkud změnily poměry. V říjnu vznikla na služebnách ČSD v České Třebové nová iniciativa. Svědčí o tom dopis 8 subjektů ČSD radě MNV, datovaný 6. října 1953:
Na základě usnesení strany a vlády o zyyšování životní a kulturní úrovně našeho pracujícího lidu, žádají závodní rady a vedení služeben železničního uzlu Česká Třebová MNV jménem všech českotřebovských železničářů o předání Národního domu v České Třebové pro účely kulturní v rámci činnosti závodního klubu ČSD. Svoji žádost odůvodňuji takto: Železniční uzel Česká Třebová počtem zaměstnanců i svým významem zůstal hodně dlužen kulturním potřebám našich pracujících. Stále se zvyšující nároky na dopravu a tím i soustavné zvvšování a překračování výkonů našimi zaměstnanci nás nutí k tomu, abychom se úměrně starali o jejich kulturní a politický růst. Pro naprostý nedostatek místností byla ochromena činnost ZK ČSD, který nemohl dostatečně rozvinout všechny obory činnosti, jelikož kulturní práci nebylo možné soustředit v jediném středisku. Stávající místnosti jsou rozmístěny po všech služebnách našeho uzlu a proto, chceme-li vyhovět novým směrnicím ÚRO o ZK, obracíme se na Vás se žádostí o přidělení Národního domu, jako kulturního stánku všech pracujících našeho města. Jedním z důvodů je též převedení dramatického odboru Hýbl ze ZK Vitka, ve kterém je 90% železničářů., do ZK ČSD…..
A tak se stalo, že se rada MNV znovu problémem zabývala a 28. října znovu urgovala na ONV potřebu zrušení spolku Národní dům a převedení nemovitosti tentokrát do "operativní správy" ČSD, vše na podkladě výše citované žádosti závodních rad a služeben ČSD. K návrhu přidává rada MNV tentokrát toto stanovisko:
Protože Národní dům jest jediným vhodným objektem, kde lze konati divadla, koncerty a jiné celoměstské kulturní akce, podmiňuje MNV své stanovisko tím, že při převodu nemovitosti bude novému nabyvateli výslovně uložena povinnost respektovati následující podmínky:
  1.  

    nabyvatel jest povinen umožniti v Národním domě přednostní konání divadelních představení jakož i všech celoměstských akcí a těmto akcím dáti přednost i před akcemi vlastními. V případě pochybnosti nebo sporu bude respektováno stanovisko Osvětové besedy.
  2.  

    Nabyvatel jest povinen prováděti propůjčování sálu, jeviště a ostatních místností za stejných podmínek, jako bylo prováděno dosud. To se týká zejména vytápění, provozu šatny a platových podmínek.
Žádáme Vás, abyste při rozhodování o předání majetku rušeného spolku přihlédli k našemu doporučení a převedli operativní správu na ČSD za podmínky, že budou respektovány shora uvedené body.
Další korespondence byla vedena s oblastním ředitelství ČSD v Praze. I zde MNV vystoupil s výše uvedeným požadavkem, navíc rozšířeným o požadavek ponechat v budově Národního domu byty v nezměněném stavu. Pak 3. dubna 1954 projednalo převzetí majetkové podstaty spolku "Národní dům" ministerstvo dopravy a následovalo předání majetku. Zbývalo jen poslat výměr o likvidaci spolku….
Výsledek: na výpisu z evidence nemovitostí číslo 56 je jako vlastník čp. 565 v Kozlovské ulici a stavební parcely 518/1 o výměře 2064 m2 uveden "ČS stát - ČSD - Pražská oblast a to podle výměru ONV z 30. 8. 1954.
Rozhodnutí o předání v té době nemalého majetku se tedy rozhodlo za nemalého přispění tehdejších představitelů města. Předsedou MNV byl v této době Josef Lžíčař, který je také podepsán na všech dopisech dokumentujících požadavky na zrušení spolku a převedení majetku na cizího netřebovského majitele. Za bližší zkoumání by jistě také stálo, zda bylo i v této době padesátých let možné odejmout majetek spolku, (jehož činnost byla uměle zastavena) a převést jej na jiného nabyvatele nikoliv podle zákona, ale podle jakési vyhlášky min. vnitra č. 320/51 Úřední list (§5 odst. 3).
Myslím, že skutečnost, že ČD prodávají majetek, za který nikdy nezaplatily, by měla být známa především členům správní rady Českých drah, kteří budou rozhodovat o prodejní ceně Národního domu. Mezi subjekty, kteří se mohou o vlastnictví budovy Národního domu opět ucházet, je nyní opět spolek Národní dům, který v roce 1990 po 35 letech znovu vznikl (jako přípravný výbor) a od roku 1991 je registrován na Ministerstvu vnitra ČR. Je na zvážení, zda by nebylo možné najít cestu na zpětné převedení tohoto majetku do České Třebové právě přes tento obnovený spolek, který má opět od r. 1991 platnou registraci a platné stanovy. Členové tohoto obnoveného spolku se na kulturní činnosti v Národním domě skutečně podílí a to jako pracovníci Kulturního klubu či členové kulturní komise.
Národní dům na prodej
ČD zahájily přípravu k tomu, aby mohly prodat objekt Národního domu, který pro svoje vlastní podnikání nepotřebují a o který se musí starat. Pro tento účel má vrchní přednosta DKV Ing. Slezák zajistit všechny potřebné podklady. Jedním z nich je především znalecký posudek o ceně nemovitosti, který již byl vypracován údajně na částku ve výši 4,2 mil. Kč. Nejde o zatím o prodejní cenu, ale o částku, ze které by se platila daň z převodu nemovitosti. Protože město nechce nic zanedbat, dalo si nezávisle na znaleckém posudku vypracovat posudek druhý od firmy BKN - Simont vysoké Mýto, který zahrnuje odhad prostředků nejnutněji potřebných na to, aby mohl Národní dům po změně vlastníka dále sloužit pro kulturní a společenské účely bez nějakého dalšího vylepšování interieru nebo vybavení. Zahrnuje např. nutné opravy střech, odstranění závad na elektroinstalaci (vlastně nová elektroinstalace všeho mimo jeviště), plynofikace objektu a rekonstrukce ústředního vytápění, vzduchotechnika, která by měla odstranit současné nevyhovující odvětrávání sálu. Hodnota těchto prací, ve kterých není započtena ještě jakákoliv oprava rozvodu vody nebo dešťové kanalizace činí vč. DPH 7, 52 mil. Kč. Již tato částka vypovídá, že peníze investované do objektu nebudou ty poslední, které bude třeba vynaložit, má-li Národní dům dále sloužit. Kdybychom chtěli objekt ovšem dále skutečně vylepšit (jak by si jistě každý přál), stálo by to další miliony. Musíme umět počítat a zvážit i tyto objektivní skutečnosti.
Protože nic z dalšího procesu, který bude ze strany ČD veden standardním způsobem, nemůže město nijak ovlivnit, jsou nyní na "na tahu" ČD, aby udělaly další krok. Správní rada rozhodne, zda bude skutečně Národní dům zařazen do výběrového řízení, vlastní cenu pro prodej pak určí Ministerstvo financí. Výběrové řízení se může konat i v několika kolech, nebude - li v prvním kole zájemce, bude v druhém kole jistě cena nižší. Starosta města ve vystoupení na MěZ potvrdil, že ve městě existují dva protichůdné názory na to, jak by se mělo město k problému "Národní dům" postavit. Řekl: "Byl bych rád, kdyby se z věcného problému nedělala politická záležitost. Nejsme ve vedení města tak nezodpovědní, abychom se nedokázali v situaci orientovat. Svědčí o tom také úspěšný postup, kterým se nám podařilo vyčlenit z privatizace objekt Malé scény, který bude předán městu bezplatně. Již nyní máme souhlas státu provedení plynofikace, která se rozběhne tak, aby v nové topné sezóně již teplovod nebyl potřeba....." (MM)
Další osud na fotografiích a stručném sumáři:
P.S. Prodej proběhl opravdu v několika kolech, nakonec dopadl dobře, objekt získala společnost Drumel, která provedla v roce 2007 náročnou rekonstrukci a zajistila plné využití.Z této doby je řada fotografií.  Opět se zde konaly taneční, plesy, divadla, koncerty a další akce. Naplno se vařilo v nově zařízené kuchyni, na obědy sem docházely desítky i možná stovky lidí. Ovšem provozování takového objektu ve vlastní režii nebylo jednoduché, proto následoval další prodej. Noví soukromí vlastníci byli z Pardubic a provoz zajišťovali pomocí nájemce. S příchodem covidu pak všechno skončilo.   Národní dům byl uzavřen a nyní od letoška se novým majitele Servisní organizace Základní školy zítřka, o čem se píše v jiném článku.  Opět bude přestavba, a to na etapy. Má to několik háčků, ale tom někdy jindy.