Národní dům byl dříve centrem kultury ve městě 

 Třebovský Národní dům v padesátých letech 

Povzdech milovníka divadla:

Patnáct tisíc obyvatel
Má kulturu za pakatel,
V jednom sále za Javorkou
Šije akce jehlou horkou,
Thalie tu nudou zmírá,
Opona se uzavírá
Jednou pro ples, jindy pro bál,
Kdopak by tu nesakroval ,
Výstavy a konference,
Skladiště a uschlé věnce
Zašlé slávy dramatické

Pojďme raděj na mělnické !   (Jaroslav Hosnedl)

 

V roce 1955 zveřejňuje předseda Osvětové besedy Stanislav Obdržálek výzvu: KULTURNÍ DŮM PRO NAŠE MĚSTO !

V r. 1957 to Hlas OB trpce připomíná: Zůstalo při slibech
 

"V České Třebové jest naléhavě potřeba vybudovat kulturní dům, který by svou kapacitou a vybavením dovolil rozvinout kulturní život, na jaký má 14 tisíc občanů města právo. MNV ve spolupráci s OB již zahájil kroky k dosažení tohoto cíle. (říjen 1955)
…. A "kroky k dosažení tohoto cíle" stály nervy celou jednu generaci… Přece jsme se však něčeho dočkali - přišla náhradou televize !

Hlas OB v březnu 1957 píše: Co je to televize?

Televize je hračka v nádražním kulturním středisku, která slouží po 19. hodině večerní k volné zábavě školních dětí….
Televize ničí i divadelní současnost:
"Jako jeden z důvodů neúčasti na divadelní zkoušce byl poslech televizního přenosu kopané (z diskuze na schůzi DS Hýbl 12/79)
 

Byla to marná lásky snaha, když….

"Dík porozumění vedení Dílen pro opravu vozidel a jejich ZV zdokonaluje technický kroužek DS Hýbl světelné a technické vybavení jeviště. Hodlá rozšířit svoji šatnu (divadelní) a proto vypisuje sběr starých uniforem všeho druhu, pánských a dámských oděvů nebo jejich částí. Všechny tyto věci, které jsou ještě použitelné a mohly by sloužit jako divadelní kostýmy předávejte v trafice p. Šustra na náměstí nebo v kanceláři ZK ČSD… (Hlas OB květen/57)
Nyní prosíme…
 

Zápis ze schůze DS Hýbl 5.10. 1979…. "Byli bychom rádi, kdyby pracovníci ZK společně s režisérem … mohli zjistit stav a počet použitelných praktikáblů. Je to nezbytně nutné pro uskutečnění nacvičované hry. PROSÍME ZK, aby určil datum…..
 

O kom to tenkrát byla řeč?

Za tuto skromnou budovatelskou práci projevují MNV a osvětové besedy své uznání diplomem těmto jednotlivcům a kolektivům:

Anděla Kučerová, režisérka úspěšných dětských divadel…Dramatický odbor Hýbl… zvláštní dík za tuto práci patří režisérům M. Chudému a B. Routkovi, jejichž zásluhou dosáhla činnost tak vysoké úrovně" (Hlas OB Květen 1955)
 

Oni věděli, že
Ochotnické divadlo se nemůže izolovat na úzkou skupinu herců a diváků, nemůže se orientovat jen na soutěžní zájezdy, musí tvořit pevnou součást kulturního života města. Prosit nás nikdo nemusí a my také prosit nikoho nebudeme, vždyť také proč…

Ze statistiky: 1955 - 8 divadel včetně školních
7 divadel bez školních představení
14 divadel během roku celkem
12 divadel, z toho 5 během kulturního jara….
 

Českotřebovští režiséři 1955 - 58:
M. Blodíková, O Bittl, J. Hájek, J. Hosnedl, M. Chudý, J. Kšírová, A. Kučerová, B. Lána, O. Marková, F. Pecháček, B. Routek, J. Šlemr, B. Štangler, K. Tomeš, J. Uvízl.
 

Nejznámější českotřebovští herci z let 1955 - 58
O. Bittl, J. Broulík, J. Cupák, O. Dobrovský, J. Hájek, L. Hýbl, M. Chudý, J. Klíma, A. Kučera, F. Pecháček, B. Routek, M. Schejbal, J. Šlemr, K. Tomeš, J. Uvízl. M. Blodíková, D. Brunová, M. Fenclová, M. Koukalová, A. Kšírová, K. Limberská, O. Marková, J. Skřivánková, L. Šlemrová, J. Vařečková a řada jiných…

Končeme s Hamletem:
"To řekni mu a vše ty vážnější i menší příhody, jež tady působily. Ostatní jest mlčení . . . "  Sepsal Jaroslav Hosnedl pro Českotřebovský zpravodaj 1980

---

Vzpomínka na Jaroslava Hosnedla

---

Druhého října si připomínáme 45. výročí úmrtí profesora Jaroslava Hosnedla. Jako učitel češtiny a filosofie působil od roku 1953 na třebovském Gymnáziu, v letech 1960 - 71 na Střední průmyslové škole železniční. Do povědomí našeho města se zapsal jako redaktor Hlasu Osvětové besedy, jako vedoucí rozhlasového kroužku a především jako režisér ochotnických představení. Jaroslav Hosnedl byl mimořádně aktivní osobností. Psal verše, historické studie, divadelní kritiky, hrál výborně šachy, byl řezbářem, malířem, fotografem (fotoaparáty dokonce sám vyráběl), prvotřídním houbařem i turistickým průvodcem. Všude, kde se objevil, se stal centrem pozornosti. Při diskuzích velmi rád provokoval, vždy však v nich vítězil.

Po srpnu 1968 neohroženě vystupoval proti představitelům totalitního režimu, a to ve škole i na veřejnosti. To se mu stalo osudným. V roce 1971 byl ze železniční průmyslovky přeložen na Gymnázium v Litomyšli a pak na tamní Střední zemědělskou školu. Několikrát dostal výpověď. Při soudním jednání se vždy obhájil. Na přímý zásah pracovníka KV KSČ Jiřího Kouřílka musel však nakonec ze školství odejít "pro ztrátu důvěry". Těžko potom sháněl zaměstnání. Až do své smrti pracoval v expedici n.p. Strojtex v České Třebové. Směl být totiž zaměstnán jen na takovém pracovišti, kde by nepřicházel do styku s lidmi. Právě tam však získal mnoho dobrých přátel a ctitelů.

Jaroslav Hosnedl byl všestranně nadaný člověk. Nejsem si jist, zda kantořina byla jeho pravým posláním. Byl daleko spíš filosof a básník. Jeho předností bylo logické myšlení a bohatá fantazie. Nesnášel přízemnost, primitivismus a pokrytectví. Morálně nikdy nezklamal, nepodlehl tlaku moci. Vždy se zachoval důstojně. Jistě ani on se nevyhnul omylům. Nikdy se však nezpronevěřil humanitním ideálům, kterými se po celý život řídil. Jeho charakter se nejlépe projevil v mezních situacích. Neznám člověka, který v nich obstál tak čestně jako on.

P.S. Jaroslav Hosnedl psal v posledních letech svého života básně a různé studie (např. o historii českotřebovského znaku - viz Kulturní zpravodaj 12/78.