ČD 233/2025 - čtvrtek  28. srpna 2025

 

 Regiony ČT: Českotřebovské koupaliště na tapetě 

Podvečerní pořad Regiony ČT  ve středu 27. srpna přinesl reportáž z České Třebové. Snad navázala na nedávnou v Orlickém deníku, kde kdosi stále vytahuje jaké to bývalo v Křivolíku pěkné. Opravdu? Naposledy se zde koupalo v létě 1989 a tak na to vzpomínají snad jen  padesátníci a starší ročníky. Navíc je jeho obnovení naprosto nereálné, snaha vedená tímto cílem skončila vždy nezdarem ač se o to snažila většina městských reprezentací. Vždy pak od záměru ustoupila. Až ve strategickém pránu města z roku 2014   bylo toto území považováno za brownfiled a tak se s ním takto mělo nakládat. Na požadavky z řad veřejnosti se proto lze dívat spíše s úsměvem. Máme toho přece tolik jiného na práci. Proto je naprosto správné, že byl záměr koupaliště Křivolík odložen a realizovat se nebude. Jenže se velmi divím, že se vůbec nijak (ani ve zmíněném strategickém plánu) město nezabývalo dalším návrhem a realizovanou studií zaplacenou městem, tedy  vybudováním čtvrti rodinných domů a k tomu potřebnou změnou územního plánu. Stavebních parcel má město trvale obrovský nedostatek a zde jsou 3 hektary snadno dostupného městského pozemku k dispozici. Ale vedení města to nevidí a neslyší.
A to patříme do oblasti "HSOÚ" tedy hospodářsky a sociálně ohrožené lokality, odkud se lidé stěhují jinam a počet obyvatel klesá, nejsou stavební pozemky. Ale program současné radnice to řeší po svém, především zásadně nenavazuje na své předchůdce.  Řeší jiné věci, možná méně důležité. A co se týče koupaliště tak vznik nové čtvrti rodinných domů v Křivolíku vůbec nemusí znamenat, že bude Třebová definitivně bez koupaliště.  Územní rezerva pro vybudování koupaliště, zřejmě v lacinější verzi "bio" existuje. Město drží  (možná i pro tento účel) dostatečně velký pozemek mezi cyklostezkou a Třebovkou na Podhorce. Zde by mohlo koupaliště vzniknout snadněji a laciněji, podle uskutečněného jednání s povodím Labe by jako zdroj vody mohly sloužit  vybudované studně v sousedství Třebovky. Ale to může být vzdálená budoucnost. Je to  především možnost, jakési východisko.
Nyní jsme 35 let bez koupaliště a tak bychom měli přestat plakat, že ho nemáme, a spíše řešit jak využijeme městské pozemky v Křivolíku. Neobejde se to bez změny územního plánu, ale ani do toho se koalice 3PK a ODS nehrne. Jako by se zdálo, že "noty", které byly napsány ve volebním programu 3PK pro současnost již nedostačují a najednou je tady nerozhodnost a malá odvaha k nějakým zásadním změnám. Strategický plán města byl přece příležitostí vše  přehodnotit, leč zase zůstalo jen  jednostranného pohledu. A jak řešíme  HSOÚ? Tam to vypadá tak, jako by se vše mělo vyřešit "tam někde nahoře". Přitom je třeba "máknout" tady u nás dole.  Chtěl bych ukázat na příklad Moravské Třebové, která je na tom možná ještě hůře. Ale tam nyní nabízí přes stovku stavebních parcel a loni zde již nastal zvrat a počet přistěhovaných se o hodně zvýšil, úbytek obyvatel se změnil na přírůstek. U nás takovou změnu zatím marně vyhlížíme.
V  reportáži České televize jsou nějaké záběry také z videí Českotřebovského deníku, které byly natočeny na téma Křivolík.. Snad připomenou  i vedení našeho města, že by mohlo oprášit studii, kterou také v roce 2022 město objednalo a zaplatilo a dnes se tváří tak, že ani neexistuje. Až Česká televize to připomněla. Mrzí mne, že současné vedení přišlo na radnici bořit práci svých předchůdců.  
Milan Mikolecký

POŘAD BUDOUCNOST KOUPALIŠTĚ V ČESKÉ TŘEBOVÉ najdete ZDE Události v regionech (sever a východ) - iVysílání | Česká televize.

Část o České Třebové začíná  v čase 18:16. Video zatím nelze stáhnout.

POznámka:

Shodou okolností jsem v Českotřebovském deníku 232/2025 (najdete ZDE) včera publikoval texty o tom, že bylo vydáno stavební povolení na postupnou etapovou přestavbu Národního domu na soukromou Základní školu zítřka. Také k tomu i články o tom, jak tento proces ztráty Národního domu probíhal před 25 lety. Jak byl zachráněn a zase potom ztracen. Jak je již od covidu, tedy roku 2020 uzavřený. Článek má velikánskou reakci, lítost nad ztrátou  kulturního stánku pro Českou Třebovou jasně převažuje. Ale pomoc pro Národní dům nepřicházela.  Mohlo ho odkoupit město, ale i soukromý investor. Takže nyní se nové využití našlo a my toho litujeme. Trochu  mně to připomíná Křivolík a jeho  zdevastované koupaliště nefunkční již 35 let. Nostalgie nás nutí litovat, ale měli bychom přemýšlet spíš jak dál, hledat východiska.  Tak jako v Národním domě, který nikdo nezbourá a sál zde vlastně zůstane a třeba se zde možná ještě může i tancovat.... (mm)


 Na téma Křivolík a Koupaliště natočil Českotřebovský deník 4 videa:     



V BEZDĚKOVĚ VZNIKÁ PARKOVÁ CESTA A DALŠÍ ÚPRAVY

  FOTO 27. SRPEN 2025


 DALŠÍ SÉRIE: CO NERADI VIDÍME

OBRÁZKY POTŘEBUJÍ NĚJAKÉ VYSVĚTLIVKY:
1) Ani piáno, ani knihovna. Co to je? Kde to je? Proč to je? 2) Tradiční výstava v Podbranské. Ale každý fakt nemá auto a s trakařem 3 km do sběrného dvora je daleko. Návrh. 2x za rok kontejner vybubnovat termín....
3) Na Lhotce posekáno, ale neuklizeno a tak seno ucpe kanál při nejbližším dešti  (čeká se ve čtvrtek, pak v pátek večer).  4) Kaskadéří a spol. tu byli (v Borku) již před 10 dny, propagace u Billy po nich zůstala (soukromý pozemek). Obrázky zaslali čtenáři Českotřebovského deníku.

 Stavba roku Pardubického kraje

Vyberte si svoji stavbu roku a hlasujte pro ni!  Jednou za dva roky vyhlašuje Pardubický kraj ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) a Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR soutěž o nejlepší stavby zkolaudované v našem kraji za uplynulé období. Kromě cen odborné poroty se  uděluje i Cena veřejnosti.
Také letos může veřejnost hlasovat a vybírat z patnácti přihlášených účastníků soutěže. „Představení jednotlivých staveb i hlasování o nich můžete najít na stránkách krajské pobočky ČKAITu, na adrese https://stavbaroku.pardubickykraj.cz. Tentokrát jsou přihlášené dvě zdravotnické stavby – velký urgentní příjem v Pardubické nemocnici a poliklinika Medila v Pardubicích a několik staveb pro kulturní účely, a to v Letohradu, Chrudimi, Radiměři a v Mrákotíně. Další tři stavby slouží bydlení, a to zejména na Pardubicku. Ve hře jsou i administrativní budovy Palachovky a Višňovky v Pardubicích, firemní objekt pro Děrované plechy v Radimi a nové silnice a mosty. Zvláštním případem je moderní jízdárna pro střední školu a učiliště v Kladrubech,“ shrnul letošní účastníky předseda poroty a krajský radní Roman Línek. „Vzhledem k tomu, že vyhodnocení soutěže se uskuteční 30. října navečer v Gočárově galerii, může veřejnost hlasovat až do 29. října do půlnoci. A pokud některá stavba nenabere velký náskok, bude výsledek pro všechny o den později hezkým překvapením,“ dodal za porotce 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Dušan Salfický.  Vítěz ankety, který zaznamená největší přízeň veřejnosti, nezíská sice naleštěnou skleněnou kostku od poroty, ale o to chutnější velkou perníkovou stavbu z dílny Pardubický perník Pavel Janoš.

DDM Kamarád představuje aktualizovanou nabídku kurzů Univerzity třetího věku

DDM Kamarád je zřizovatelem kurzů Univerzity třetího věku od jejího založení  v současné podobě.  Každoročně připravuje inovovanou nabídku zájmových útvarů, která se rozšiřuje . V letošním roce je např. v nabídce celkem 25 kurzů,  pro které má zajištěny jak prostory, tak i lektory (v loňském roce bylo 17 kurzů). Mezi nim i jsou samotní pracovníci DDM Kamarád, ale také externisté. Řada lektorů patří k oblíbeným, jejich kurzy se opakují a jsou znova naplněny. Jako zajímavost je možné uvést  kurz fotografování s Radkem Mrštným, jehož účastníci se všichni znovu opět přihlásili do dalšího ročníku a naplňují tak tento kurz určený ovšem již pro pokročilé.  Vedení i pracovníci DDM  věnují přípravě kurzů velkou pozornost a během uplynulých let dokázaly připravit pro kurzy dobré podmínky jak v budově DDM tak i budově Paleta v ulici Na Strouze. Pro absolventy výtvarných kurzů jsou pravidelně zajištěny výstavy. Kurzy Univerzity třetího věku nejsou zdarma, jsou za úplatu. Ovšem stanovená cena pro účastníky je více než přijatelná, neboť se do kurzů nezapočítává žádný nájem prostor a díky úspěšnému působení v akci Město vstřícné seniorům získalo pro tento účel finanční podporu. Kurzy DDM také neorganizuje pro zisk. Lektoři pracují v kurzech se zájmem, pracovníci mají pedagogickou kvalifikaci. Kurzy zorganizované prostřednictvím DDM jsou tedy pro účastníky i pro město výhodnější než nějaké soukromé lekce, které jsou čas od času v nabídce mimo nabídku DDM. Ta jsou však s cenou podstatně jinde. (Cena se zde stanovuje zpravidla za jedinou lekci.) Navíc díky spolupráci s místním spolkem Senioři ČR mají členové spolku možnost získat  dotaci 50 Kč na školné do jednoho kurzu. Kurzy mají zaručenou hodinovou dotaci:
Časová dotace: Jednotlivé kurzy budou probíhat v období říjen–květen zpravidla 1x za 14 dní  nebo 1x za měsíc (60 minut - 240 minut) v závislosti na druhu kurzu. Jazykové kurzy a Jóga 1x týdně (60 minut). Rozvrh kurzů bude připraven k vyzvednutí v kanceláři DDM Kamarád, Česká Třebová a zveřejněn  na www.ddmkamarad.eu od středy 3. 9. 2025.
Přihlásit se můžete pouze elektronicky od 3. 9. 2025. Elektronické přihlašování naleznete  na webové stránce ddmkamarad.eu. V případě, že si nevíte s elektronickým přihlašováním rady, zastavte se u nás v kancelářiDDM a zde vám ochotně pomohou.  Platbu je nutné uhradit do pátku 26. 9. 2025.
Pro otevření kurzu je stanoven minimální počet na 5 nebo 8 účastníků. Storno podmínky jsou platné jako u zájmových kroužků DDM Kamarád, Česká Třebová. Nabídku najdete ZDE

 Piknik v Javorce byl po desáté. Připomeňme i Kobylinec starý i nový

  Odkaz na 1. ročník Pikniku 2015 ZDE

Připomeňme si současnost přestavby uzlu a další videa z roku 2020  

Metrostav DIZ dokončuje opravu pardubického jezu. V zásobování hraje klíčovou roli Labe

Vypadá jako nejproklínanější součást jízdního kola, která tak ráda padá. Akorát tato váží jedna a půl tuny a podílí se na ovládání stavidel na nejsilnější české řece.
I takzvané Gallovy řetězy museli stavbaři Metrostavu DIZ dopravit na rekonstrukci jezu v Pardubicích po vodě. Minulý týden osadili poslední z nich na prostředním jezovém poli. Projekt u soutoku Labe s Chrudimkou se tak po dvou a půl letech chýlí ke konci.
„Pro zásobování stavby ze souše teoreticky přicházela v úvahu pouze lávka pro pěší a cyklisty. Tu bychom ale museli uzavřít a stejně by neměla dostatečnou nosnost na osazení jeřábu. Zvolili jsme proto kompletně lodní logistiku. Kolemjdoucí tak mohli nejen volně přecházet z jednoho břehu na druhý, ale při troše štěstí i pozorovat vizuálně atraktivní instalaci řetězů pomocí jeřábu na pontonu,“ prozrazuje vedoucí projektu Ondřej Vojtíšek z Metrostavu DIZ.
Investor Povodí Labe, státní podnik, z provozních důvodů požadoval, aby měl po celou dobu rekonstrukce k dispozici dvě ze tří jezových polí pro regulaci toku. Stavbaři tak mohli v každé plavební sezoně pracovat pouze na jednom. Práce navíc museli vměstnat do léta a podzimu, aby minimalizovali souběh se zvýšenými průtoky.
„Přesto nás velká voda jednou překvapila. Vloni přišla v září, zaplavila suchou jímku a zastavila nám stavbu asi na měsíc. Měli jsme co dělat, abychom stihli dokončit práce na pravém jezovém poli do prosince, kdy již hrozí mrazy. Těší mě, že díky dobré spolupráci s investorem, subdodavateli a projektantem se nám daří držet harmonogram. Pokud na podzim zase něco nepřijde, měli bychom stihnout listopadový konečný termín,“ doplňuje Ondřej Vojtíšek.
Aktuálně vrcholící generální opravy se týkají všech tří jezových polí a spočívají ve výměně Gallových a článkových řetězů, opravě hradicího tělesa, výměně těsnících prvků, aplikaci protikorozních nátěrů a dílčí opravě technologických zařízení. Stavbaři Metrostavu DIZ nyní dokončují rekonstrukci posledního prostředního pole.   
Specifickou součástí mechanismu jsou tzv. Gallovy řetězy, pojmenované po francouzském inženýrovi Philippu Gallovi z 19. století. Používají se tam, kde je potřeba velká tažná síla, a přitom velmi malá obvodová rychlost (do 0,3 m/s). V případě jezů právě tyto speciální řetězy ovládají stavidla tím, že umožňují pohyb klapky a zdvih celé hradicí konstrukce.
Stavba s názvem „VD Pardubice, oprava hradicích konstrukcí (nátěry, boční štíty)“ začala na jaře 2023 a bude dokončena v listopadu letošního roku. Pro státní podnik Povodí Labe ji realizuje společnost Metrostav DIZ. Smluvní cena činí 43 milionů korun bez DPH.   Společnost Metrostav DIZ se v posledních letech stává specialistou na vodní stavby. Firma buduje například bezpečnostní přelivy na vodním díle Orlík či plavební komoru Rohatec na Baťově kanále, rekonstruovala pražské jezy, realizuje přístaviště a lodní stání.

Radim Drejsl - hudební skladatel a rodák z Dobrušky se nedožil třicítky  díky KGB ?

Zemřel v dubnu 1953 v nedožitých 30 letech. Absolvent rychnovského gymnázia, pražské konzervatoře a akademie múzických umění, absolvoval i studijní pobyt ve Francii. Hudba tvořila život od ,malička, hrál na klavír, cello, kontrabas, tympány, byl nadějný hudební skladatel, který posledních 5 let jeho krátkého života věnoval velkou část svého díla ovšem věnoval  písním a skladbám poplatným době a poúnorovému režimu.  V roce 1949 se stal uměleckým vedoucím Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Jeho umělecká tvorba, vojenské a masové písně nového typu, které svědčí o nesporném talentu autora souzněla s toto dobou. Složil však i mnoho hodnotných děl, pokusil se i po operu.
Konec jeho života je spojen s tragédií. Stala se po jeho návratu ze zájezdu do Sovětského svazu. Podle názoru režiséra Vojtěcha Jasného, uveřejněného v rozhovoru pro Týdeník Rozhlas, se nejednalo o sebevraždu, ale o vraždu zinscenovanou agenty sovětské KGB. Stejný názor měla i Drejslova rodina a nejbližší přátelé včetně hudebního skladatele Luboše Sluky. Tato teorie však nebyla nikdy věrohodně potvrzena.
Jak  dílo skladatele Drejsla napoví, tak  platil za přesvědčeného, nadšeného a navíc prominentního komunistu, který režimu upřímně sloužil a pomáhal. Jeho písně se zpívaly při pochodování vojáků v tzv. "přijímači"  ještě desetiletí. Vzpomeňte si: "Jen rozezvuč se ještě víc a rozezpívej z plných plic, ty země která rodíš lid, jenž vchází slunci vstříc....."  Nicméně to mohlo být podobné jako v případě Jana Masaryka. Zájem na tom být mohl. Za minulého režimu se jakákoliv spoluúčast cizí mocnosti vyšetřit nemohla. Připomeňte si, jak se sebevražedné pády z oken  staly dnes v Rusku skoro epidemií....
Po Radimu Drejslovi mají v Dobrušce pojmenovanou ulici a 50 let po jeho smrti  má jeho jméno 27974 Drejsl také tehdy nově objevená planetka se základním označením: 1997 UH, objevená 19.10 1997 Libuší Šarounovou na Ondřejovské hvězdárně.
 Proč o Radimu Drejslovi píše Českotřebovský deník?
  Radim Dejsl, syn tkalcovského mistra Josefa Drejsla a Antonie, rozené Poláčkové  měl ještě sestru  Věru, která prožila svůj život v České Třebové. Provdala se za Ferdinanda Sisra, kterého spousta Třebováků zná jako  profesora českotřebovského gymnázia (fyzika - chemie) v padesátých a šedesátých letech. (Přiznám se že pro své studium jsem si vybral právě jeho aprobaci....) 
Společně měli syna Pavla, který jako absolvent vysoké školy báňské působil na Ostravsku. Sisrovi bydleli nejdříve na Skalce, potom po přestavbě v rodinné vilce na Hřbitovní ulici. Věra Sisrová byla učitelkou českotřebovské zvláštní školy. 
V roce 1968 Ferdinand Sisr zemřel. Později  se pak seznámila s učitelem Janem Marešem, který předtím pro svou víru a členství v Církvi bratrské musel na kariéru učitele zapomenout. Přesto pak ještě koncem 80. let učil asi rok i na českotřebovském gymnáziu (M+F). 
Marešovi spolu spokojeně bydleli v domku na Hřbitovní ulici, po postavení nového Domova pro seniory pak dům prodali a  zbytek života dožili  zde. Paní Věra Marešová - Sisrová - Drejslová na svého bratra vzpomínala včetně nejistoty s jeho pražským úmrtím (mm)   Foto: Věra Marešová - Sisrová, Jan Mareš

Vycházka po Kozlově: V sobotu 30. srpna pořádá osadní výbor Kozlov již třetí  vycházku po kozlovských chalupách a usedlostech. O jejich historii pohovoří bývalá kronikářka Kozlova Marie Rousková spolu s dalšími pamětníky.  Sraz u rybníčka ve 14 hodin.


 Volné pozice společnosti ARMAT      Jóga s Andreou Cvikovou 


   


 Zámek v Brandýse nad Orlicí se probouzí k novému životu


Barokní zámek z roku 1783, který byl ještě nedávno v havarijním stavu, se díky systematické rekonstrukci, nadšení majitelů a částečně i podpoře Pardubického kraje postupně otevírá veřejnosti. Obnovený park, plánovaná kavárna i ubytování mu vracejí důstojnost a činí z něj nové centrum kultury a turistiky.
Radní Pardubického kraje pro cestovní ruch Petra Šimečková navštívila začátkem týdne zámek v Brandýse nad Orlicí, který se po letech chátrání pomalu začíná otevírat veřejnosti. „Jsem moc ráda, že se daří tuto kulturní památku zachránit. Je to místo s velkým potenciálem, které může sloužit nejen místním, ale i návštěvníkům z celého regionu. Zámek je jedním z příkladů, kde mají krajské dotace v oblasti turistické infrastruktury konkrétní a viditelný efekt,“ uvedla radní Šimečková.
Od roku 2019 je zámek v soukromém vlastnictví Pavla Skalického. Rekonstrukce začala obnovou parku. Ten je dnes přístupný veřejnosti a může se pochlubit novou výsadbou přibližně 50 stromů a více než dvou tisíc keřů, například hortenzií, růží, rododendronů nebo živého plotu, který poskytuje útočiště ptactvu a drobným živočichům. Odborně byly ošetřeny vzrostlé stromy a vzniklo kruhové posezení.
„Nejdříve jsme pracovali jenom s manželkou s křovinořezy, ale právě ty první výsledky byly nejvíce vidět. Postupně se zapojili i kamarádi a dobrovolníci. Dnes už je rekonstrukce v jiné fázi, máme vyměněna dřevěná okna a pracujeme na interiérech a podkroví, kde vzniknou ubytovací prostory. V přízemí plánujeme otevřít kavárnu propojenou s informačním centrem,“ popsal současný stav Pavel Skalický, povoláním lékař.
Podle kastelána Karla Skalického se zámek do budoucna stane centrem kulturních i společenských akcí. „Kavárna bude schopná samostatného provozu včetně zázemí. Druhá část objektu se využije například pro přednášky a konference. Kapacita je až 120 sedících návštěvníků. Počítáme také s ubytováním pro 48 osob a další kapacity máme předjednány v rámci města,“ dodal kastelán zámku. To vše bude samozřejmě probíhat postupně a dle finančních možností.
Už teď je ale budova s parkem součástí městského života. Každé dva týdny se zde konají komentované prohlídky, které návštěvníkům přibližují historii objektu a jeho majitelů i celý průběh rekonstrukce.
Velký význam má i rozvoj zázemí pro cyklisty, kteří tudy projíždějí na oblíbených trasách. V současné době se buduje úschovna kol a přístřešek pro turisty, na něž kraj poskytl dotaci půl milionu korun. Pardubický kraj v posledních pěti letech poskytl na obnovu zámku dotace v celkové výši asi 2,5 milionu korun.
„Do budoucna vidím velký potenciál například ve spolupráci s Klubem českých turistů nebo s Destinační agenturou Východní Čechy. Chceme, aby byl zámek v Brandýse nad Orlicí nejen památkou, ale i živým centrem kultury, turistiky a společenského života,“ uzavřela radní Šimečková.

   

Plán pro Regiony příležitostí – hlavní směry podpory


1. Spravedlivé financování a silnější podpora ohrožených území (20. 8. 2025)
Návrhy cílí na spravedlivější rozdělení státních a evropských financí, jednodušší dotační systém a posílení kapacit obcí v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. Počítají s úpravou rozpočtového určení daní, podporou úvěrových nástrojů i komplexním řešením sociálního vyloučení – od dostupného bydlení přes oddlužení až po rozvoj sociálních služeb a zaměstnanosti. Cílem je vyrovnat regionální rozdíly a podpořit integraci obyvatel. Blíže na odkaze zde.

 

2. Koordinace institucí a legislativní podpora (11. 8. 2025)
Třetí oblast plánu posiluje roli státu a propojení regionálních institucí jako CzechInvest, API či CRR, včetně větší podpory společenství obcí a MAS. Cílem je zlepšit dostupnost veřejných služeb, zavést kompenzace obcím za velké obnovitelné zdroje a zajistit adekvátní financování přenesené působnosti. Plán zahrnuje přípravu Zákona pro Regiony příležitostí a novelu Zákona o obcích, legislativní podporu výstavby čistíren a kanalizací i zjednodušení stavebních a environmentálních povolovacích procesů. Blíže na odkaze zde.

 

3. Dostupné zdravotnictví a kvalitní školství (30. 7. 2025)
Druhá část plánu se soustředí na posílení zdravotní a vzdělávací infrastruktury a motivaci odborníků k práci v regionech. Pro zdravotnictví se navrhují daňové úlevy, dostupné bydlení pro zdravotníky, krajská stipendia, digitalizace péče a modernizace ordinací. Ve školství se plánuje rozšíření kapacit, zlepšení dopravní dostupnosti, indexové financování a motivační programy pro učitele. Cílem je i zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, například zřízením univerzity v Karlovarském kraji a podporou návratu absolventů. Blíže na odkaze zde.

 

4. Více pracovních míst a silnější ekonomika (24. 7. 2025)
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo návrh více než 150 opatření pro území s dlouhodobými ekonomickými a sociálními problémy. První část se zaměřuje na podporu místních ekonomik – zlepšení dopravní a digitální infrastruktury, výstavbu dostupného bydlení, rozvoj inovačních hubů a podporu podnikání, včetně sociálních a malých firem. Součástí je revitalizace brownfieldů, podpora zelených technologií a významných projektů jako vodní nádrž Nové Heřminovy. Plán počítá i s přesunem státních institucí do regionů, výstavbou nájemního bydlení pro klíčové profese a posílením odbornosti místní správy. Blíže na odkaze zde.

 

Kompletní aktuální verzi TO DO listu Plánu pro Regiony příležitostí najdete zde.

A prezentace ke stažení zde

Některé návrhy už se začínají realizovat – označeny jsou zeleně.

    


 Koncert skupiny Karolína l Návštěva výstavy v muzeu, Bezděkov 2025 ....

   


 

Úmrtí v srpnu 2025

Mgr. Miloslav Dostál, 58 let Čechova ilice
Stanislava Elblová, 79 let Táborská ul.
Jarmila Plocková, 90 let, Česká Třebová Habrmanova 1894
Jaromír Šindelka, 70 let, Rybník
Ludmila Snítilová, 78 let, Křib Česká Třebová
Drábek Jiří, 78 let, Staré náměstí 49 Česká Třebová
Bouška Oldřich, 76 let, Česká Třebová, Trávník
Unzeitig Karel, 58 let Česká Třebová 
Bufka Jiří, 82 let, Česká Třebová, Masarykova 1400
Mrština Josef, 85 let, Sloupnice