Přestavba uzlu v péči městského architekta  

 Koncepční řešení podchodu, lávky přes nádraží a protihlukových stěn  

Návrhy projednávala komise městského architekta  na svém posledním zasedání a následně po té rada města.

Projednávané návrhy: 1. koncepční řešení prodloužení podchodu a rekonstrukce stávajícího podchodu  Koncepční řešení představil městský architekt. Návrh prodloužení podchodu a rekonstrukce stávajícího podchodu byl  jednomyslně přijat. Je ovšem nutno vyvzorkovat jednotlivé materiály (pro obklad stěn a dlažbu). Dále je nutno řešit orientaci osvětlení kolmo na směr podchodu, nikoliv podélně. Součástí návrhu je řešení závěrečného úseku podchodu a určení barevnosti konstrukcí. Také se jednalo o určení barevnosti konstrukcí a zastřešení nástupišť. Hlavní nosné prvky OK budou RAL 7016 (tmavě modrá). Podřadné RAL 9007 (šedá)

Koncepční řešení lávky u Korada: Komisí bylo doporučeno řešení, kdy obě výstupní věže budou opatřeny děrovaným plechem s grafikou. Jde o koncepční návrh městského architekta, který nebude zcela laciný. Navrhuje opláštit schodišťové věže z exponované strany (od ul Bří Hubálků a od ul Semanínská) v celkové výměře ca 200m² v součtu. Jednotková cena je cca 20 500 Kč/m2. Přesná cena bude zpracována na základě složitosti navržených ornamentů vypalovaných do plechu a projektové dokumentace, ale neměla by se příliš lišit. Při výměře 200 m2 je tedy celková cena cca 4 100 000 Kč. Pokud by se pod plechem ušetřila stejná výměra nerezové sítě, tak se jedná o úsporu cca 800 000 Kč. Jedná se tedy o vícepráce v hodnotě ca 3,3 mil. Přesná forma grafiky bude předmětem dalšího stupně projektu.

 

Komise projednávala také návrh na výtvarné dořešení podoby protihlukových stěn. Z předložených možností byl doporučen  návrh, který stěny obohacuje motivem ´vlny´ Návrh předložil městský architekt. Také zde byla určena barevnost sloupků protihlukových stěn (RAL 7016) a výplně, kde by měla převládat  barva RAL 9007. Motiv je ovšem nyní nutné rozpracovat, což bude možné po jednání se zástupci dodavatele stavby.  Zdroj: Materiály komise městského architekta

 Poznámka: 

Jde o odborné záležitosti,proto je správné, že se o tom nejdříve jednalo v komisi městského architekta a potom následně v radě města. Myslím že ale chybí údaj o tom, kolik času máme na dořešení. Bude to záviset hodně na spolupráci s dodavateli rekonstrukce uzlu. Veřejnou prezentaci návrhů ovšem zajišťuje zatím Českotřebovský deník. Půjde o řešení vizuálu při příchodu do města od zastavujících vlaků, proto je dobře že se tomu věnuje pozornost. připomeňme Litomyšl, kde vybudovaný přechod přes hlavní silnici využili architektonicky velmi dobře. Ptal jsem se  na názory, byly v podstatě souhlasné. Přesto tady připomínka je  - nikoliv architektonickému řešení, ale ke stavební koncepci lávky, na kterou budeme muset vystoupat po nemálo schodech a na druhé straně zase zpátky sestoupit na zem, i když budou i výtahy, samozřejmě. Ale zkušenosti s výtahy nejsou  vždy o 100% provozuschopnosti, právě v Litomyšli  by o tom mohli říkat své.  A pak navíc zase další cesta do kopce na Semanínskou!! Jedna  cesta na Semanínskou bude tedy znamenat 3 x překovat převýšení 14 metrů!.

1) Vlevo nástup na lávku  ze semanínské strany - obrázek je ještě ze starší vizualizace  2) lávka v Litomyšli otevřená 2022 3) Śpodní obrázek ukazuje lávku celou - tedy schody nahoru a zas dolů...

Připomeneme-li si Herzánův most, který zde na tomto místě býval do srpna 1960. Byl předchůdcem této lávky a je škoda, že je pryč.  Když jsem byl malý, tak jsem sem chodil se svým dědou Tocháčkem se z mostu dívat dolů na projíždějící a kouřící vlaky. V čem byl rozdíl? V tom, že mostovka plynule navazovala na tehdejší Semanínskou silnici a vedla do Borku. Nemuselo se nahoru na most a pak zase dolů a zase do kopce na Semanínskou, jako to bude nyní. S tímto řešením Správa železnic nepřichází a SUDOP to takto nevyprojektoval, asi by to bylo moc drahé. Ale daleko příjemnější a dokonalejší ! Právě v tom je kouzlo nadchodu přes I/35 v Litomyšli (viz obrázek) , protože po přechodu nad silnici  pokračujete dále v úrovni terénu bez překážek!

Ale ono by tu naši českotřebovskou lávku ještě prodloužit šlo!  Připomeňme si požadavky města Pardubic na vybudování lávky přes nádraží na Duklu. Tehdy to zařídil poslanec Kolovratník (ANO) a ve snaze projekt neohrozit mu ostatní raději neodporovali

 

  Vlevo: Herzánův most po postavení roku 1924. Vpravo vize, která se bohužel neuskutečnila - došlo by nikoliv ke zbourání, ale k prodloužení mostu  o další oblouk...

Tak nějak mohl vypadat Herzánův most, kdybychom jej v roce 1960 nezbourali a  místo toho jej prodloužili  ještě o druhý mostní oblouk (už by pod ním ovšem nejezdily parní mašinky jako na obrázku). Mohli bychom mít důležité dopravní spojení do oblasti Borek a průmyslové zóny města. Byla by to nejen pěkná dominanta našeho českotřebovského nádraží, ale také velmi užitečná spojnice do oblasti "za koleje"... Připomeňme že "pořádný most" je součástí každého pořádného nádraží (Pardubice, Choceň, Zábřeh, Olomouc...) a tady by se opravdu vyplatil. Znova postavit takový most by dnes ovšem stálo majlant, to by tudy musel vést alespoň dálniční přivaděč....  (mm)

---