-
Dne
21. července si připomínáme výročí od úmrtí Františka Kalaše, který v roce
1947 padl za vlast v boji s banderovci.
-
 František
Kalaš se narodil 27. listopadu 1924 v České Třebové, v Havlíčkově ulici čp.
550, rodičům Františku a Anežce rozené Šoubové. Měl dvě sestry, starší
Růženu a mladší Jarmilu. Vyučil se truhlářem, ale pracoval jako nákladní
průvodčí na dráze. V září roku 1945 byl povolán na prezenční službu do
Českých Budějovic k útvaru číslo 4501. Během služby byl poslán na vojenská
studia do Pardubic. Po ukončení studií byl převelen na Slovensko do
Spišské Nové Vsi, kde sloužil v průzkumném oddílu Sokol, v rotě Liška,
který bojoval s oddíly banderovců. Odjel v noci z 21. na 22. června 1947.
-
Banderovci se říkalo Organizaci ukrajinských
nacionalistů (OUN), která vznikla ve 20. letech 20. století za účelem
vzniku samostatné Ukrajiny nezávislé na SSSR i Polsku. Do čela této
organizace byl v roce 1940 zvolen Stepan Bandera. Vojáci měli výcvik
srovnatelný s výcvikem německých vojáků Waffen - SS. Byla to revoluční
armáda s posláním, kterým byl boj proti okupujícím vojskům (německým,
sovětským nebo polským). Ukrajinští nacionalisté chápali i sovětskou
armádu jako okupační a nepovažovali její postup jako své osvobození, ale
jen jako nepříjemný pád do područí další velmoci. Během bojů o
samostatnost Ukrajiny banderovci povraždili desítky tisíc Němců, Rusů,
Poláků, Židů a ukrajinských komunistů, včetně žen a dětí. Běžné bylo i
jejich kruté mučení. Násilí bylo uplatňováno i vůči volyňským Čechům,
kteří byli na Ukrajině jednou z národnostních menšin. Protože se po válce
Sovětský svaz snažil banderovce zlikvidovat, nezbylo jim nic jiného než se
přes Československo dostat do americké okupační zóny, kde by byli v
bezpečí.
-
 
-
 V
pondělí 21. července 1947 byla rota Liška o počtu asi 30 vojáků vyslaná na
průzkum, propátrat lesy jihovýchodně od Spišské Nové Vsi, protože tam byli
zjištěni banderovci z oddílu Burlaka. Asi ve 20 hodin došlo u vesnice
Smolnícka Huta vzdálené asi 27 km od Spišské Nové Vsi ke střetu. Nastal
krátký boj, během kterého naši vojáci museli ustoupit před mnohem
zdatnějším protivníkem. Po ústupu zjistili, že jim chybí vojín Fanda
Kalaš. Jeden z vojáků hlásil, že viděl, jak někdo asi 6 m od něho padl.
Všichni si mysleli, že je raněn, proto se rozvinuli do rojnice a ve 21.30
hod. šli pro něho. Ale Banderovci dostali posily a vojáci museli znovu
ustupovat. K Fandovi se nedostali. Až za tmy dostali posily vojáci a
okamžitě se přemístili na místo boje. Dorazili tam až někdy v jednu hodinu
v noci. Hledali ho pomoci kapesních svítilen, ale marně. Proto museli
čekat, až se rozední. Po rozednění ho okamžitě našli. Přivolaný lékař
zjistil, že smrt nastala okamžitě. Nalezen byl bez známek mučení. Tyto
poslední okamžiky jeho života popsal v dopise rodičům jeho kamarád z roty
Adolf Kutiš. Všichni kamarádi z jeho roty se složili na finanční příspěvek
na pohřeb, aby tím uctili jeho památku. Vybranou částku poslali jeho otci.
-
Rotu Liška vedl do těchto bojů štábní
kapitán pěchoty Vladimír Mráz, velitel průzkumného oddílu Sokol, který za
velení a účast v těchto bojích získal 13. září 1947 od velitelství praporu
 Orel
medaili Za chrabrost. Spolu s ním bylo vyznamenáno dalších pět svobodníků
a vojínů včetně vojína Františka Kalaše, který v těchto bojích jako jediný
padl. Účast oddílu Sokol v těchto bojích potvrzuje záznam válečného deníku
vojenské skupiny Teplice z 20. července 1947, podle něhož se měl tento
oddíl přesunout do prostoru Smolnícka Huta s úkolem pronásledovat bandu
banderovců. V následujících dnech jsou v deníku mezery a zpráva o samotné
srážce chybí.
-
Pohřeb s vojenskými poctami se konal 26.
července 1947 v 16 hod. na českotřebovském hřbitově. Zádušní mše svatá
byla sloužena v pondělí 28. července 1947 o 7. hodině ranní v děkanském
chrámu Páně sv. Jakuba v České Třebové. Jako účastník národního boje za
osvobození obdržel František Kalaš 7. října 1947 od ministra obrany
Ludvíka Svobody Čs. válečný kříž 1939 in memoriam.
-
Pro únik z obklíčení volil Burlak často
prověřenou taktiku postupujících tří klínů, které následovaly za sebou.
První klín proniknul do vzdálenosti zhruba padesáti metrů od obkličujících
jednotek při soustředěné palbě v jednom směru a poté se za krytí střelbou
vrhnul vpřed, čímž se snažil vyvolat paniku a chaos v řadách protivníka,
aby i zbylé dva klíny mohly úspěšně uniknout. Těmto postupům se Burlak
naučil v bojích proti přesile už v Polsku. Tato taktika byla velmi účinná
a rozhodně ovlivnila celkovou dobu, kdy Burlak a jeho sotňa (oddíl)
dokázali unikat v boji s Československou armádou a dalším bezpečnostním
aparátem. Naši vojáci vzpomínali na nerovný boj s daleko zdatnějším
nepřítelem, v němž umírali.
-
Jejich přechody přes naše území byly
zaznamenány ještě do poloviny roku 1948, ale už se jednalo o ojedinělé
akce. Několika menším skupinám a jednotlivcům se podařilo dostat v letech
1947–1948 do okupační zóny USA. Někteří banderovští prominenti získali za
pomoci řeckokatolických kněží falešné křestní či oddací listy, kterými
získali novou totožnost. Mnoho banderovců splynulo s přesídlenci, kteří se
v poválečných letech usazovali v českém pohraničí. V tomto období se již
OUN dostala do bezvýznamné úlohy a de facto zanikla.
-
V bojích s banderovci zemřelo 49
československých vojáků a příslušníků bezpečnostních složek SNB. Je
důležité si uvědomit, že v bojích s banderovci byla naposledy v dějinách
Československa využita armáda jako ochránce československé suverenity a
ochránce republiky. Tito vojáci padli za svou vlast ve své vlastní zemi.
-
Vladimír Hampl ml. 16.7. 2025
-
-
 ¨
|