-
K založení sokola v České
Třebové se uvádí dva letopočty, oba končí nulou a pětkou a lze je
letos podle zvyklostí považovat za "kulatá" a za výročí mimořádné
důležitosti: První založení Tělocviční jednoty Sokol Česká Třebová je
uváděno na jaře roku 1870, když k tehdejší pěvecké jednotě a
čtenářskému spolku byl jako třetí připojen odbor sokolský. prvním
stánkem tělocvičné jednoty byla "Skála", která tak s osudy
českotřebovského Sokola "srostla" až do současnosti.
-
- Prvním starostou
tělocvičné jednoty byl Alexandr Vrba. připomeňme ještě roky, kdy se
tak stalo: Roku 1870 se v srpnu konal na Horách památný tábor lidu, na
kterém se sešlo občanstvo z celých východních Čech a kde řečníci
vznášeli smělé požadavky. Byla to doba mnoha změn. Sokolský odbor po
založení čítal asi 80 členů, běžně se cvičilo na sportovním nářadí,
sokol měl již tehdy k dispozici koně, bradla, hrazdu, kruhy, žebříky,
šplhací tyče, lano "nářadí ku skoku", kolovadlo, náčiní k šermu a
spolkový prapor. Jednota mimo veřejná cvičení podnikala i výlety...
Brzo však nastala "změna priorit".
- V roce 1872 se
skládá sbor dobrovolných hasičů a zdál se tehdy proti sokolu o hodně
užitečnější, byla to taková celá vlna zakládání hasičských sborů v
Čechách. Sokol tehdy zastavil svou činnost a bývalí členové se stali
jádrem nového tehdy "čilého" sboru hasičského. Sokolské nářadí zatím
"odpočívalo" ve školní budově.... Celých dvanáct let.
-
 Impulzem
ke znovuzaložení tělocvičné jednoty Sokol v České Třebové se stal
výlet sokolské župy východních Čech do České Třebové dne 29. června
1885, tedy téměř na den před 140 lety. Dlouho se prý
vzpomínalo na upřímné nadšení a všeobecnou účast občanstva a okázalé
uvítání sokolstva, jehož nepřehledné proudy městem pochodovaly." Tak
píše dobový tisk. Účinek sokolského sletu ve Třebové byl téměř
okamžitý: Již 4. července 1885 se na Skále konala ustavující schůze,
kterou zahájil náměstek starostův bratr Antonín Felcman a byl zvolen
zatímní výbor, byly připraveny stanovy a předloženy příslušnému úřadu
a ještě během léta se započalo se cvičením v bývalých místnostech
sokolských na Skále.. Starostou Sokola byl zvolen Jan Rybička,
náčelníkem K. Dostál a cvičitelem A. Dařílek.... Českotřebovská
jednota opak koncem roku vstoupila do svazu sokolské župy východních
Čech. Sokolský prapor zhotovily dámy ze spolku Libuše. Činnost Sokola
se postupně rozšiřovala, byl založen hudební odbor, pěvecký sbor, také
vzdělávací odbor, který realizoval hlavně přes zimu řadu poučných a
vlasteneckých přednášek. Daleko nejslavnější byl však potom v době I.
republiky dramatický odbor Sokola a odbor filmový. V sokolovně se také
hrálo kino. Tato doba se ovšem již nikdy nevrátí, dávno tomu, když
bylo zbouráno jeviště a přestavěno na nová sportoviště. Sokolové si
začátkem 90 let 19. století zakoupili (za 6000 K) hostinec "Skála" a
byl pak postupně upraven a vyzdoben na Sokolskou tělocvičnu. Vlastní
tělocvična na Skále byla otevřena 16. října 1892. O rok později Sokol
přikoupil i sousední pozemky a zřídil přímou příjezdovou, prostranství
před sokolovnou bylo osázeno stromy, některé zde rostou dodnes.
-
-
Sokol během
140 resp. 155 let od prvního založení prošel dobou slávy (především v
době I. republiky) i dobou úpadku. Na Skále vzniklo vlastně
první vedení města po I. světové válce, na Skále se nejen cvičilo,
hrálo kino i divadlo, konal se zde velký župní slet (v roce 1935).
Sokol pak prošel však i léty zmaru. Po okupaci to byli právě
sokolové, kteří byli jako první zatčení a deportováni a Sokol musel
násilně svou činnost přerušit. Oběti v sokolských řadách připomíná
památník před vchodem do sokolovny, odhalený v roce 1947 byl bohužel v
roce 2009 bohužel vandalsky poničený. Pamětní deska byla nakonec
vyrobena znovu v podobě pastové kopie a původní deska je zatím v
depozitáři.
-
-
Nijak zvlášť se ovšem
nevyznamenala v devadesátých letech ani další sokolská generace,
která na základě restituce získala sokolovnu zpět do svého majetku,
poškozenou a devastovanou. Nejrůznější přestavby a dostavby podle
možností pokračovaly, ale dodnes nebyla žádná vlastně zcela dokončena,
kolaudační závady nebyly odstraněny. Snaha na rekonstrukci byla, ale
síly se tříštily, sportovci v oddílech netáhli za jeden provaz.
Podařilo se získat některé dotace, ale finančně podhodnocené stavby se
nepodařilo dovést do konce, střídali se starostové, hlavní výbor
jednoty neměl potřebnou autoritu. Některé oddíly z tělocvičné jednoty
odešly, osamostatnily se. Došlo k odchodu basketbalistů, oddělení
části volejbalu (chlapců) a nepochopitelně i sportovních gymnastek.
Osamostatnili se judisté, kteří však po dohodě dále využívají prostory
sokolovny k plné spokojenosti .
-
- Přitomto procesu
ve městě vznikl vedle jednoty T.J. Sokol se 140 tiletou tradicí ještě
Sokol Česká Třebová II. To bylo před 17 lety. Sice stále existuje,
ale euforie zaznamenaná při jeho vzniku se vytratila. Má zaměření na
volejbal, ale již bez mládeže, se kterou dosáhl dříve tolik úspěchů.
-
Tradiční T.J. Sokol musel
přitom v této době řešit nemalé problémy spojené s nedotaženou
přestavbou z přelomu století. Působení firmy Cervin
způsobilo statisícové školy v už tak zanedbaném areálu. Soudní při
Sokol vyhrál, ale peníze od zkrachované firmy nedostal. Vyřešit
problém muselo nové vedení tělocvičné jednoty, které nastoupilo v roce
2008 v čele nejdříve s Růženou Dobrouckou a nyní s Ing. Michalem
Kadlecem. V těch nejhorších chvílích muselo pomoci město a v poslední
době také Pardubický kraj. T.J. Sokol v těchto letech vstala z
popele, znovu zrekonstruovala objekty tak, že jsou použitelné a také
využívané.
- Areál, který je
opět dobře udržovaný má opět svého správce, požádají se zde i velké
regionální i celostátní turnaje, také společenské akce, akce pro děti
a mládež. Našla se možnost dobré spolupráce s využíváním městské
tělocvičny, bylo vybudováno nové vytápění, osvětlení tělocvičny,
sokolovny i herny stolního tenisu. Nejstarší vstupní objekt dostal
novou fasádu. Ještě toho zbývá hodně, ale je nastoupena cesta, která
má svůj cíl. Každý rok je zde něco nového. (mm)
K historii českotřebovského Sokola
připravíme ještě další příspěvek s obrazovou dokumentací. Je přece výroční
rok sokolské činnosti v našem městě!
|