Z americké Virginie
do Cakle
Tak by se dala stručně popsat
trajektorie Eve Palmer, rodačky z americké Virginie, která se koncem
června loučila se svými pedagogickými kolegy u pečených špekáčků v Cakli.
Zakončila tím roční působení na ústecké umprumce, kde asistovala při
výuce angličtiny napříč všemi ročníky, a to díky podpoře české pobočky
Fulbrightovy nadace.
Absolventka prestižní William and Mary
College je držitelkou bakalářského titulu z lingvistiky a veřejné
správy. Když na jaře 2023 strávila semestr na pražské Anglo-American
University, zalíbilo se jí v Česku natolik, že zatoužila se vrátit,
již ale mimo kosmopolitní bublinu hlavního města. „Kamarádi mě
vzali do nějaké vesnice, kde probíhalo pálení čarodějnic. Vůbec jsem
nevěděla, co od toho čekat, ale ten večer byl kouzelně
nezapomenutelný. Jeden z nejlepších momentů, jaký jsem tady zažila,“
vzpomíná dvaadvacetiletá Američanka.
Jelikož vyrostla na statku nedaleko
jezer, táhlo ji to do přírody. I proto ji Ústí nad Orlicí
očarovalo. Panoramata okolo Andrlova Chlumu, docházková velikost
města i přítomnost rychlého vlakového spojení do jiných destinací
v jejích očích dělají z Ústí ideální místo pro život.
Za necelý rok se zde pohodlně
zabydlela, zamilovala se do svíčkové, začala s turistikou i
cyklistikou. Kromě svého působení v hodinách angličtiny na umprumce
vedla kroužek keramiky a zrealizovala malý divadelní projekt.
Umělecká škola byla její první volbou, protože má sama blízko
k rukodělným technikám, od háčkování po tvorbu koláží. Prostory
školy v Zahradní i Špindlerově ulici pro ni představovaly příjemné
prostředí naplněné kreativní energií studentů.
Fulbrightovo
stipendium
Vše začalo na podzim 2023 e-mailovou
výzvou z Fulbrightovy nadace, díky jejímuž stipendijnímu programu
mohou české střední školy získat rodilé mluvčí do výuky cizího
jazyka. Jedná se o prostředek kulturní diplomacie, který po skončení
2. světové války založil americký senátor William Fulbright s cílem
sbližovat znesvářené národy a předcházet dalším ozbrojeným
konfliktům mezi nimi. V Česku začala nadace působit až v roce 1991 a
na financování jejích tuzemských aktivit se rovným dílem podílí
americká i česká strana.
Příležitosti přivítat v pedagogickém
sboru rodilou mluvčí se na popud paní ředitelky chopila
angličtinářka Vendula Bittner, která za školu poslala přihlášku do
programu. Po úspěšném výběrovém řízení se tak Ústí mohlo těšit na
svou první ETA (English Teaching Assistant). Bittner se následně
stala mentorkou mladé kolegyně, převzala mimo jiné odpovědnost za
vhodnou integraci cizinky ve škole i ve městě. Společně plánovaly
výuku i výlety a za necelý rok mezi nimi vzniklo silné pouto.
Bittner hodnotí zkušenost pozitivně: „Mít
na celý rok rodilého mluvčího je pro výuku cizího jazyka jako živá
voda. Studenti mají možnost zažít jiný přístup pedagoga, slyší jiný
přízvuk, jsou nuceni mluvit pouze anglicky. Roste jim sebevědomí,
slovní zásoba i povědomí o širším anglofonním světě. Už abychom
mohli žádat znovu!“ To však bude možné nejdříve za dva roky. Ve
snaze spravedlivě rozdělit příležitosti mezi menší česká města i
tamní střední školy musí uplynout mezi pobyty stipendistů alespoň
tři roky.
Do České republiky v tomto školním
roce vycestovaly za podobnou zkušeností na tři desítky mladých
Američanů a Američanek, umístěni byli od Frýdku-Místku přes
Slavonice až po Mariánské Lázně či Liberec. Nejbližší
kolegyně-asistentky měla Eve Palmer v Litomyšli, Vysokém Mýtě a
v Jeseníku – s těmito děvčaty a jejich mentorkami tvořila tzv.
Hnízdo 4 (Nest 4). Pravidelně se navštěvovaly soukromě i pracovně,
podnikaly výlety a byly si vzájemnou oporou.
Před odletem zpět do Spojených států Eve
plánuje navštívit Balkán, Turecko i Gruzii. Těší se i domů, za přáteli
a rodinou, ale už teď je jasné, že jí malebné Orlicko i jeho obyvatelé
budou chybět. Jan Pokorný