ČD 177/2025  -  sobota 28. června 2025 

 Video: Podaří se letos dokončit stavbu sportoviště na Parníku? Nepodaří.

Stav budovaného  hřiště u parnické školy se příliš nemění. Tempo prací odpovídá tomu, že město na investici nezískalo dotaci Národní sportovní agentury.

V současné době má město s dodavatelem – společností  Agile podepsanou smlouvu, že investici bez ohledu na dotaci dokončí do 180 dnů od předání staveniště - tedy nejpozději do konce října. Město si do smlouvy vložilo dodatečné ujednání, že při  neposkytnutí dotace může smlouvu rozdělit na dvě etapy.

A vedení města s tím evidentně počítá, i když zatím takový dodatek dodavateli nenabídlo. Nyní po odmítnutí dotace město může areál postavit laciněji – nemusí stavět venkovní  WC za 1,4 milionu, které by poničilo nedávno dokončenou stavbu školičky. Bylo také do projektu zařazeno dodatečně.  A nemusí také stavět ani betonovou tribunu za více než milion, což umožní lépe řešit navržené workautové hřiště. Jenže o tom zatím nikdo nerozhodl a po prázdninách už bude časová tíseň.

Ve skutečnosti dnes nemá město ani zajištěno financování akce, nesmyslně se čeká až snad v radě města všechno sečtou a zjistí kolik zbude prostředků na tuto akci. A přitom rozhodnutí např. a rozsahu  stavby  by mělo padnout  co nejdříve. Odpověď na otázku nedalo ani červnové jednání zastupitelstva města.

Ze všeho vyplývá, že se areál u parnické školy  letos nejspíš nedokončí, i když jej na parnické škole tak potřebují a tak dlouho čekají. Parnická škola prostě byla vždycky až "na ocase..." 

NA OIKTV  BYLA NATOČENA REPORTÁŽ, VE KTERÉ OVŠEM STAROSTA MĚSTA HOVOŘÍ JINAK NEŽ NA ZASTUPITELSTVU, TEDY O ROZDĚLENÍ AKCE NA DVĚ ETAPY. NIC TAKOVÉHO NEBYLO PROVEDENO, MĚSTO MÁ  STÁLE PLATNOU SMLOUVU NA DOKONČENÍ AREÁLU V LETOŠNÍM ROCE. (ODKAZ NA UZAVŘENOU SMLOUVU ZDE). STAROSTA  ZDENĚK ŘEHÁK VĚDĚL O POŽADAVKU OPOZICE ZAŘADIT REKONSTRUKCI SPORTOVIŠTĚ JAKO PRIORITU A SNAZE DOKONČIT JEŠTĚ V LETOŠNÍM ROCE V SOULADU S UZAVŘENOU SMLOUVOU. DOMNÍVÁM SE TAKÉ, ŽE K NATOČENÍ REPORTÁŽE MĚL BÝT  TÉŽ PŘIZVÁN NĚKDO Z OPOZICE,  NEVÍM PROČ STAROSTA HOVOŘÍ JINAK PRO REGIONÁLNÍ ZPRAVODAJSTVÍ A JINAK NA JEDNÁNÍ PRO ZASTUPITELE. POTVRDILO SE, ŽE ZPRAVODAJSTVÍ OIKTV SE STALO PROSTŘEDKEM  NA BEZVÝHRADNÉ ŠÍŘENÍ NÁZORŮ VEDENÍ MĚSTA. REPORTÁŽ NEVYJADŘOVALA SKUTEČNÝ STAV PROBLÉMU!  (mm)

K problematice financí:  Hospodaření města z roce 2024

   Uzavírka Úzké ulice nemusela být povolena na tak dlouhou dobu.  Dá se to ještě změnit?

Ve skutečnosti nejde jen o uzavírku, ale současně překážku pro vozidla integrovaného záchranného systému. Proto mělo být povoleno zatarasení vozovky jen na nezbytně dlouhou dobu. V době zemních prací a hlubokých výkopů snad ano, ale to je jen krátká fáze stavby. Jde údajně jen o "krátký uzavřený úsek, který lze snadno objet ulici U Javorky", jako by to ani nestálo za řeč. Problémem se zabýval Ing. Aleš Spirman: Délka  úzké ulice je 165m proti 475 m dlouhé objízdné trase objízdné trasa = rozdíl při jedné jízdě je tedy 310m (Peterkovi, bývalý dům Vaňousových, Cinkova vila). Počítáme-li  dvě cesty autem denně tam a zpět = + 1,24km/1dům. U těch tří domů je to denně 3,72km. Za rok x 365 =1.357,- km. Kdo by to řekl, že? Bylo to sděleno jako nepatrná nepříjemnost... Při stavbě budovy knihovny taky nikdo Slovanskou ulici a Pražského ulici neuzavřel a není to jednoduchá stavba!

Platit za parkování se nikomu nechce 

Podle sledování ochoty řidičů parkovat na nově vytvořeném placeném parkovišti Diskontu v dnech, kdy se v okolí zdarma zaparkovat nedá a kdy to umožněno je lze soudit o tom, že placené parkovací místo nebude v oblibě. A přitom Diskont ukazuje cestu. Budování parkovišť stojí peníze a ty se musí nějak vracet.  Proto  stávající vedení města u rezidentů zabodovalo, když první co udělali zrušili  již vydané nařízení  o placeném parkování na Trávníku. Moc si tím nepomohli, nyní, kdy město potřebuje každou korunu  musí za svoje budovat rezidentům další parkovací stání, i když je náklad na jedno místo přes 400 tisíc korun a příjem z parkování není žádný.  Mělo to být obráceně  zavedeme placené parkování proto, abychom věděli, kolik aut se najednou převede jinam a jaká je tedy skutečná potřeba. Prostě systém jedno auto lacino, druhé již přijde mnohem dráž a auta pro podnikání zde ani být nemusí. A při budování nových parkovišť by byla finanční spoluúčast rezidentů v platbě parkovného, město by to mělo snazší. Dále se snažím ukázat, že i když ulice města jsou jedno velké parkoviště, tak ve výběru parkovného jsme někde sto let za opicema (viz další text). Peníze tedy leží na ulici a my je nechceme,  nová parkoviště budujeme za svéí na úkor jiných investic a to je špatně!

Jaký příjem má město Česká Třebová z parkování za jeden rok?

O tom se lze dočíst z hodnocení plnění rozpočtu města za loňský rok 2024. Zde je uvedeno, že plánovaná částka  889 tis. Kč  byla  překročena na 1 139 tis. Kč. Jsou zde ovšem započteny i další "ostatní příjmy" a není uvedeno o co se jedná. Jde o částku za parkování v parkovací automatech a částku za rezidentní parkování zónách, které jsou zpoplatněny, případně za vyčlenění parkovacího místa. Není v tom parkování v podzemním terminálu, které je příjmem Eko Bi.  Ekobi však za využívání terminálu, o který se musí starat, platí městu nájemné v již 15 let nezměněné výši 1836,8 tis. korun. Eko Bi se také stará o provoz parkovacích automatů ve městě a vybírání  mincí zde vložených. Nedělá to samozřejmě zadarmo, odměna za tato činnost je  vyčíslena paušálně ve smlouvě mezi městem a společností Eko Bi , uzavírané  každý rok. Výši příjmu města za parkování můžeme porovnat také s předcházejícími roky:  Za rok 2022 byl plán 704 tis. Kč a skutečnost 957 tis. Kč, v roce 2023 byl plán stejný, ale plnění vyšší - 1 200 tis. Kč.

Porovnejme naše čísla s publikovanými informacemi z Ústí nad Orlicí za loňský rok 2024: Příjem z parkovacích karet plán 230.000,00, skutečnost  337.500,00 tedy 146,74%  Příjem z parkovacích automatů plán  3.406.000, skutečnost 3.405.392,39, t.j.  99,98%.  Celkem příjmy za parkování je proti České Třebové trojnásobný: plán 3.636.000,00 Kč a skutečnost 3.742.892,39, což odpovídá plnění ve výši  102,94%.

V Ústí nad Orlicí mají přehledně zveřejněno zveřejněno veškeré plnění daňových i nedaňových příjmů města, můžeme jen závidět.  Celý dokument popisující hospodaření města má 42 stran a s přílohami pak přes 200 stran. Vše je zveřejněno!   Celý názorně zpracovaný dokument o 42 stranách (bez příloh)  najdete zpracovaný ZDE.

Dále jako příklad uvádím dvě strany rozepsaných nedaňových příjmů (a podobně jsou i další) :

Omezení dopravy na červenec ve Slovanské ulici. Důvod: betonáž patek pro nové trakční vedení

     

---

Úplná uzavírka silnice II/360 Ústí n. O.  Letohrad  již od 30. června

Upozorňujeme na další etapu prací na silnici II/360 v Ústí nad Orlicí, která přinese úplnou uzavírku úseku mezi km 0,700–1,080.  Ta proběhne od 30. června do 13. července 2025 kvůli opravě propustků. Vjezd do tábořiště Cakle bude zajištěn. Vjezd pro cyklisty nebude povolen.  Více zde: https://www.ustinadorlici.cz/cs/aktualni-uzavirky-silnic-v-usti-nad-orlici  Z důvodu uzavírky budou autobusové linky 700972 a 700904 odkloněny přes Houžovec. Linka 700972 pojede v trase Letohrad - Písečná - Žampach - Hnátnice - Lanšperk - Dolní Dobrouč - Ústí nad Orlicí.  Linka 700904 pojede v trase Dolní Čermná - Petrovice - Dolní Dobrouč - Ústí nad Orlicí.

 Letní výstava Když jsem já sloužil..."  v městském muzeu zahájena  

 Ze čtvrtečmí vernisáže uvádím fotografie z webu města. Na vernisáži se znamenitě představily děti z MŠ U Stadionu. O výstavě připravujeme také video dokument. Výstava bude otevřena celé prázdniny

       

---

  

---

Jak dělají participativní rozpočet v Litomyšli

Šestý ročník participativního rozpočtu zná své vítěze. Občany Litomyšle letos oslovila Osvěžující vzpruha v horkých letních dnech a Ovocná alej.

Od 15 května do 15 června měli občané Litomyšle a integrovaných obcí starší 12 let možnost hlasovat o 7 projektech přihlášených do letošního ročníku participativního rozpočtu. Hlasování probíhalo elektronickou formou na webových stránkách města. V systému evidujeme celkem 356 ověřených hlasujících. Každý hlasující udělil vždy dva pozitivní a jeden negativní hlas.

V kategorii větších projektů s rozpočtem do 400 tisíc korun zvítězil projekt Osvěžující vzpruha v horkých letních dnech. Cílem projektu je vytvoření vodního prvku v centru města, který by přinášel v horkých letních dnech příjemné osvěžení a vzpruhu. Jeho konkrétní umístění i podoba bude záviset na technických možnostech a finančních omezeních a bude o něm rozhodnuto až ve fázi realizace. „Horkých letních dnů přibývá a jistě mi dáte za pravdu, že v takovýchto parných dnech není nic více osvěžujícího, než voda. Navrhuji tedy z participativního rozpočtu instalovat v Litomyšli nějaké zajímavé vodní prvky - vodotrysky nebo fontánky stříkající přímo ze země, brány s vodní mlhou nebo jiné inventivní vodní prvky, které by vizuálně pozvedly atraktivitu města, ale především by zde děti mohly mezi gejzíry vody skotačit. Osvěžující vzpruhu by tu ale jistě ocenili i dospělí. Jsem přesvědčena, že by se toto místo mohlo stát vyhledávaným centrem setkávání,“ doplnila k projektu autorka.

V kategorii menších projektů do 100 zvítězila Ovocná alej. Cílem projektu je výsadba ovocných stromů v okolí bývalé rasovny u cesty na Kornice. „Pro tento projekt jsem se rozhodla z důvodu, že tuto lokalitu často navštěvuji. Bohužel zde z mého pohledu chybí zeleň a stromy. Byla bych ráda, kdyby alej byla postupně vysazována od Rasovny směrem k Židovskému hřbitovu a zpět k Výhledně. Další mojí motivací je, že se nedaleko v minulosti ovocný sad nacházel. Tuto lokalitu využívá stále více Litomyšlanů i turistů z cizích měst. Výsadba ovocných stromů přispěje k lepší kvalitě životního prostředí a této lokalitě přidá na atraktivitě.“ uvádí k motivaci svého projektu autorka.

Nad realizací vítězných projektů se jejich autoři začnou scházet s pracovníky městského úřadu po letních prázdninách. Realizace projektu do 100 tisíc probíhá zpravidla do konce roku. Realizace větších projektů se většinou protáhne až do první poloviny následujícího roku. 

Odvezli stánek z Nového náměstí.

Stál tam opravdu dlouho a stal se za tu dobu součástí lokality.  A io když zde byl většinu času bez užitku tak tu prostě byl, a když jsme šli okolo, tak jsme si říkali že to je stu vše v pořádku. Nyní tam není nic a pro každého, kdo jde okolo to ještě dlouho bude takový "jiný zážitek". Byl to stánek soukromý a za jeho umístění  na veřejném místě museli majitelé platit. Byl ještě v dobrém stavu a tak věřím, že bude ještě někde sloužit. Podobně zmizel ne tak dávno ovšem dost nevzhledný stánek na křižovatce pod Křibem a v roce 2019 pak  šeredný a rozbitý stánek před gymnáziem. Svého času byl také také stánek u hotelového domu. Nejvíce jich bylo pak v devadesátých letech. Připomeňne si ještě stánek u vchodu do Primony, u parnického kina JAS, taky  u Frajdlů, v Brázdově u Orlíku, kde prodával pan Koníček. Stánek byl v té době také na Litomyšlské u Armaturky,na Slovanské u Korada.  na Bezručově náměstí u Dílen.  Znám je dobře, tam všude jsem prodával Českotřebovský zpravodaj.  Trafiky skončily, zůstaly jen řetězce v supermarketech a Relay na nádraží. Noviny se taky už moc nekupují, všechno je na internetu a ještě o hodně dřív. Foto J. Varačka

Zkušenost z Moravské Třebové: MHD na malém městě má problémy v každé formě

Od září loňského roku prodělávající autobus MHD nahradila v Moravské Třebové alternativa v podobě mikrobusu na zavolání. Pohodlné cestování, ke které stačí mít chytrý mobil s aplikací Třebus a platební kartu, nevyužívá tolik lidí, kolik by mohlo. Malý minibus Ford Tourneo denně ve všední den absolvuje po městě, místních částech a dvou okolních obcích 15 až 20 jízd, z nichž jen některé jsou ve dvou lidech. Z rozpočtu moravskotřebovské radnice služba měsíčně odsaje 150 tisíc korun.  Více v článku v Mladé frontě DNES ZDE

Poznámka:  Snaha byla přece i u nás a vzdali jsme do v roce 2013, potom ve Svitavách v roce 2024, už se o tom zase začalo mluvit znova, ale byla to opět jen propagace....

---

 Nové dopravní napojení pardubické nemocnice na obzoru

Rada Pardubického kraje na svém červnovém jednání schválila zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby na vybudování nového dopravního napojení areálu Pardubické nemocnice. Plánovaná komunikace propojí nemocniční zázemí s ulicí Kyjevská a naváže na stávající městskou infrastrukturu. Tento záměr přispěje ke zlepšení dopravní obslužnosti nemocnice i ke zvýšení bezpečnosti pohybu pěších a cyklistů v okolí nadjezdu.

„O novém způsobu napojení spodní části areálu Pardubické nemocnice nejen pro pacienty a zaměstnance, ale i pro návazné technické provozy hovoříme již delší dobu, jelikož jsme se snažili se všemi aktéry v lokalitě nalézt co nejlepší řešení. Nové napojení usnadní logistiku nemocnice a zároveň doplní městskou infrastrukturu v lokalitě Kyjevská-sever. Nyní se dostáváme do zpracování projektové dokumentace. Celkové předpokládané náklady na přípravu i realizaci včetně stavby, dozoru a dalších služeb jsou odhadovány na 35 milionů korun, nicméně přesnější objemy budeme znát až po doprojektování. V tuto chvíli odhadujeme zahájení stavby v roce 2027 s dokončením v průběhu roku 2028,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Napojení povede od připraveného výchozího bodu komunikace v severní části ulice Kyjevská. Jeho součástí bude také propustek pro pěší a cyklisty pod nadjezdem směrem k ulicím Štrossova a Východní. Komunikace bude vedena obloukem ke stávajícímu podchodu a následně napojena zpět na ulici Kyjevská. V této lokalitě kraj zároveň připravuje další stavební akci, jejímž cílem je rozšíření parkovacích kapacit v návaznosti na nemocnici. Součástí dokumentace stavby je také samostatná část týkající se případné demolice stávajícího objektu č. 22 v areálu nemocnice, který zasahuje do prostoru plánovaného napojení.

„Pozemky dotčené stavbou jsou ve vlastnictví Pardubického kraje, Města Pardubice a soukromého vlastníka. Po dokončení této investice bude kraj jednat se Statutárním městem Pardubice o jejich převodu a zařazení komunikace do městského pasportu,“ vysvětlil 1. náměstek hejtmana zodpovědný za oblast investic Dušan Salfický.

Pardubický kraj nyní zahájí zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby včetně související inženýrské činnosti. Dokumentace má být odevzdána do 150 dnů od podpisu smlouvy, následně bude podána žádost o povolení záměru. „Věříme, že nové napojení areálu nemocnice zlepší podmínky nejen pro dopravu, ale i pro pacienty, kteří se v jejím okolí pohybují. Každé zjednodušení přístupu a zlepšení komfortu je v takto vytíženém areálu důležité,“ uzavřel náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví Pavel Štefka.

---

Barokní sochy se vrátí z Vraclavi na Horu Matky Boží do Králík

Vedení Pardubického kraje oslovili na začátku letošního roku rektor duchovní správy poutního kostela v Králíkách Karel Moravec a starosta města Králíky Václav Kubín s tím, zda by se unikátní soubor barokních soch původně z osmi  kaplí lemujících cestu na Horu Matky Boží v Králíkách mohl vrátit ze současného uložení v kostele sv. Mikuláše ve Vraclavi  zpět do místa svého vzniku. Radní kraje s tím vyslovili souhlas a zahájili sérii nutných kroků ke skutečnému navrácení soch.               

Poutní kostel nad městem Králíky, který je jednou z národních kulturních památek na území našeho kraje, prochází rekonstrukcí a navrací se mu bývalá krása. A to nejen ve vnitřních částech, ale i s jeho vstupním portálem, poutní cestou ve stromořadí a slavnostním schodištěm a hlavním vstupem do areálu kláštera. „Kaple, kde byla sousoší výjevů z Ježíšova utrpení umístěna, pocházejí z let 1706 – 1710. Sochy jsou z dílny některého z žáků Matyáše Bernarda Brauna. Po roce 1950 byly vyneseny z poškozených kaplí a uloženy v ambitech kláštera. V roce 1976 pak byly převezeny do Žamberku, kde byly v budově zámku postupně restaurovány. Celá skupina těchto soch pak byla instalována pravděpodobně v roce 1986 do interiéru kostela ve Vraclavi,“ uvedl Karel Moravec v průvodním dopisu.

Sochy jsou nyní v majetku Pardubického kraje a jejich expozici ve Vraclavi spravuje Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě. Jedná se o jednotlivé sochy, sousoší i skupiny, často s velmi dramatickým výrazem a v lehce nadživotní velikosti. Vyřezány jsou z lipového dřeva před rokem 1740 a jsou barevně polychromované.

„Návrat soch do Králík považujeme za legitimní a spravedlivý krok. Jednal jsem už s panem starostou Vraclavi Pavlem Osinkem, že areál kostela i bývalých lázní pravděpodobně opustíme. Zároveň jsme obci přislíbili jednorázovou finanční pomoc při změně užívání,“ řekl radní pro kulturu Roman Línek a pokračoval: „Čeká nás ale ještě dlouhá cesta, než sochy předáme na Horu Matky Boží. Nejdříve musíme požádat Ministerstvo kultury ČR o vyřazení soch z našich sbírek zapsaných v Centrální evidenci sbírek. Dále dáme odborně posoudit jejich stav, některé totiž byly napadeny červotočem. Bude potřeba je zaplynovat a opravit polychromii. Duchovní správě bychom je mohli převést jako dar Pardubického kraje.“

Pokud se vše podaří, duchovní správa by sochy ráda umístila do chodeb ambitů kláštera, kterými ročně projde na 10 tisíc návštěvníků.

---