ČD 154/2025 - čtvrtek 5. června 2025

Parkoviště u Diskontu s omezením - aneb Konzum ukázal cestu

Soukromé parkoviště je určeno pro veřejnost, ale při jiném užití než nákupu musíte zaplatit. Dvě stovky je opravdu dost Současně je tio však jasná zpráva o tom, že vybudovat parkoviště něco stojí a jeho využívání má svoje stanovené podmínky. Konzum začal jako první.
Za řešení jistě stojí také parkování na parkovišti u Billy a věřím, že i zde bud nějaká regulace, snad rozumnější než u Konzumu. Vybudovali jsme podzemní parkoviště u nádraží a platíme. A nejen tam, platí také sousedé v okolí a nikdo se jich neptal. Také za parkování na soukromém parkovišti na Lhotce platíme, ale na městských komunikacích máme parkoviště zadarmo, i když slouží rezidentům pro které nové parkování za nedostatkové investiční prostředky rozšiřujeme. Aby se zde mohla mít rodina třeba tři auta, včetně toho k podnikání. A na jiné investice peníze nejsou. Ano budujme parkoviště, vyřešme ten problém. Ale nemůže to být priorita, která bude předbíhat jiné, zvlášť když se nikdo z vedení města nehrne do zavedení rezidentního parkování . aby si snad nezhoršil předvolební karmu.

Projednávala se protihluková opatření ve městě při stavbě koridoru

Jednání na mně udělalo dobrý dojem, bylo věcné, informace doprovázela diskuze přítomných zájemců o problematiku. Největší pozornost byla věnována protihlukovým stěnám "PHS1" ve Slovanské ulici. Po revizi jsou kratší než bylo původně zamýšleno a výška je stanovena na 3 metry, v ostatních případech ve městě pak jen dva metry. Informace podávali zástupci Správy železnice, tedy investora, Ing. Karel Obzina a nejvíce pak Mgr. Milan Businow,PhD., a pak zástupci projektanta, tedy SUDOPu Ing Pavol Pukluš a Mgr. Gabriela Růžičková. Za město byl přítomen zmocněnec radnice pro přestavbu uzlu Ing. Karel Švercl a městský architekt Ing. arch. Štěpán Eliáš, přišel i starosta Zdeněk Řehák. Jednání řídil s přehledem Jiří Holý Do konkrétních informací z výkladu hostů se nechci pouštět, mám natočený celý záznam besedy. Bude během zítřka bude zpracován a zveřejněn, čímž se může jednání zpřístupnit i těm, kteří se sice o problematiku také zajímají, ale nemohli se zúčastnit. Snad je přehledně uvedu, že na úseku průjezdu městem posuzovaným v hlukové studii se jako ochranná opatření použijí protihlukové stěny v deseti případech, většinou s výškou dva metry, jsou vyznačené v dále uvedených obrázcích fialovou barvou. Pouze jeden objekt na Parníku bude chráněn individuálním stavebním opatřením a v řadě míst budou také využity kolejnicové absorbéry, zejména na nákladních kolejích - označeno modrozelenou barvou. Na dalších místech bude pevné betonové ohrazení prostoru železnice, zejména na Parníku, navazující na protihlukové stěny, viz obrázky. Jsou značené tenkou "zubatou čarou". Tyto zdi budou bez hluk pohlcujících materiálů. Protihlukové stěny budou snad nejvíce viditelné ve Slovanské ulici (3m) a pak v ulici Tykačově. O jejich podobě mluvil Ing. arch Štěpán Eliáš a předvedl možnosti, které přichází v úvahu. Uvádím jen dva obrázky, více zítra ve videu. (mm)

MŠMT ČR: Poslanci schválili novelu školského zákona

Změna financování nepedagogických pracovníků začne až od ledna 2026. Novela školského zákona přináší řadu dalších novinek – podporu poradenských pozic ve školách, efektivnější správu malých škol, rozšíření praktické výuky i modernizaci maturit. Cílem je stabilizovat školní prostředí, zjednodušit administrativu a lépe cílit veřejné prostředky.

Změna financování nepedagogických pracovníků se posouvá na 1. 1. 2026, vyjde vstříc školám i krajům.

Financování přejde z MŠMT na obce a kraje, zároveň jim bude navýšen podíl na sdílených daních.

Novela školského zákona zavádí povinnost sloučit malé školy v obcích s méně než 180 žáky kvůli efektivitě.

Do škol přibudou školní psychologové, speciální a sociální pedagogové – stát zajistí jejich financování.

Zavádí se možnost kombinované výuky, duální praktické vyučování a flexibilnější podoba maturit. Nově bude možné ponechat slovní hodnocení při přestupu, zavádí se role „provázejícího učitele“ při pedagogické praxi.

Poslanecká sněmovna ve 3. čtení schválila novelu školského zákona (sněmovní tisk č. 829), která kromě jiného přináší převod financování nepedagogické práce na zřizovatele od 1. ledna 2026. Prostřednictvím tzv. indexace škol a nastavení maximálního počtu hodin výuky bude možné více podpořit školy, které vzdělávají žáky ve složitějších podmínkách. Další změnou je ukotvení pozic školních speciálních pedagogů a školních psychologů a možnost jejich financování ze státního rozpočtu. Díky novele bude také možné začít systémově řešit příliš širokou a rozdrobenou síť škol v České republice.

"Vládní koalice se na základě otevřené diskuse s klíčovými aktéry rozhodla posunout změnu ve financování nepedagogických pracovníků oproti původnímu návrhu ze září 2025 na 1. ledna 2026. Začátek nového systému financování nepedagogické práce se tak odloží o čtyři měsíce. Vycházíme tedy vstříc požadavku krajů, obcí i škol, aby měly na přípravu více času. Změna proběhne na začátku rozpočtového roku, což umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí. Financování nepedagogických pracovníků od září do prosince 2025 zajistí státní rozpočet, přičemž od roku 2026 se obcím a krajům navýší podíl na sdílených daních v souvislosti s převzetím odpovědnosti za jejich financování, což posílí jejich rozpočty," uvedl ke změně financování nepedagogické práce ministr školství Mikuláš Bek. Tato změna se týká pouze škol veřejných zřizovatelů (obcí a krajů), v případě soukromých a církevních škol bude nepedagogická práce nadále hrazena z rozpočtu MŠMT.

Novela rovněž pomůže napravit některé chyby v systému financování regionálního školství a nastavit ho tak, aby vedl k efektivnějšímu využívání prostředků a jejich lepšímu zacílení. K tomu pomůže možnost indexace škol. Případná regulace růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy pak pomůže v obdobích s potřebou přijmout mimořádná rozpočtová opatření. "Konečně tak můžeme zohlednit aspekt rozdílné náročnosti práce škol, která závisí zejména na sociálním a ekonomickém zázemí dětí a žáků. Některé školy zkrátka pracují v objektivně složitějších podmínkách a my je v jejich práci musíme lépe a adresněji podpořit. Jen tak zamezíme stále se prohlubujícím rozdílům mezi školami a nerovnému přístupu ke vzdělávání," vysvětluje ministr Bek.

Problémy se vzrůstající agresí a psychickou nepohodou žáků pomůže řešit ukotvení pozic školních speciálních pedagogů a školních psychologů ve školách a možnost jejich financování ze státního rozpočtu. Mateřským, základním a středním školám novela zákona stanovuje povinnost zajistit pro své žáky poradenské služby a pedagogicko-psychologickým poradnám určuje jejich spádovost. "Nepředpokládáme, že tyto kroky vyřeší všechny problémy, které se na našich školách v této oblasti nahromadily. To z pozice ministerstva není ani možné. Ale dáváme školám možnost využít širokou paletu nástrojů k tomu, aby se situace stabilizovala a děti, žáci i učitelé se mohli ve školním prostředí cítit dobře a bezpečně. K tomu jim ostatně může dopomoci i pozice sociálního pedagoga, který se po mnoha letech stává oficiálně pedagogickým pracovníkem. Vyhověli jsme tím mnoha požadavkům přímo z terénu a pomáháme tak řešit problém předčasných odchodů ze vzdělávání," komentuje Mikuláš Bek.

Novela školského zákona zavádí i povinnost sloučit v rámci jedné obce mateřské a základní školy, které za poslední tři roky nedosáhly počtu 180 žáků. Reaguje tím na stav, kdy téměř čtvrtina českých základních škol zřizovaných obcemi má méně než 50 žáků a téměř polovina všech obecních škol vzdělává méně než 100 žáků. Tento systém vede k výrazné provozně-ekonomické neefektivitě a vzhledem k vysoké autonomii škol klade vysoké nároky na zajištění potřebného množství kvalitních ředitelů, které zahlcuje vysokým množstvím administrativy. Cílem je snížení administrativy a nepedagogické zátěže ředitelů těchto škol, snadnější možnost sdílení pedagogických a nepedagogických pozic a možné úspory např. v oblasti náboru zaměstnanců a personalistiky, správy IT, účetnictví, právních služeb, administrace projektů apod.

Novela přináší řadu dalších úprav, které byly navrženy buď prostřednictvím vládního návrhu zákona či formou poslaneckých návrhů změn. Jedná se například o zavedení možnosti kombinované výuky s distančními prvky na středních a vyšších odborných školách. Další změnou u středních škol je zakotvení tzv. duálního praktického vyučování, v rámci kterého, budou mít organizace zaměstnavatelů oprávnění certifikovat zaměstnavatele, kteří naplní standard kvality poskytovatele praktického vyučování. Co se týká modernizace maturitních zkoušek, bude možné konat celou školní část formou komplexní profilové práce, případně nahradit vybranou maturitní zkoušku či její část certifikátem.

Dochází také k úpravě praxe žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství ve školách prostřednictvím zakotvení jejich „provázejícího učitele“ při této praxi. Navrhovaným opatřením budou provázející učitelé vykonávat specializovanou činnost (a pobírat za ni příplatek) spočívající v mentorské podpoře při praxi žáků a studentů oborů a studijních programů v oblasti učitelství.
Při přestupu žáka na jinou školu už nově nebude nutné převádět slovního hodnocení na známky. Změny v oblasti vyšších odborných škol pak posílí propustnost mezi vysokoškolským a vyšším odborným vzděláváním, a to především u zdravotnických oborů.

PODNIKÁNÍ NEMŮŽE BÝT HLAVNÍ ČINNOSTÍ SPOLKŮ

Spolky, jejichž definice a náplň činnosti vyplývá z § 214 a násl. NOZ, náleží z hlediska daně z příjmů mezi tzv. veřejně prospěšné poplatníky. Podle § 17a odst. 1 ZDP je veřejně prospěšným poplatníkem poplatník, který jako svoji hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. To zcela přesně koresponduje s§ 217 odst. 1 NOZ, kde je uvedeno, že "podnikání nebo jiná výdělečná činnost nemůže být hlavní činností spolku". Tím samozřejmě není řečeno, že spolek nemůže vůbec podnikat – může, ale musí jít o vedlejší (doplňkovou) činnost a případný zisk z této činnosti musí být použit pro činnost hlavní, včetně správy spolku (§ 217 odst. 3 NOZ). (Zdroj Ministertvo vnitra)

Domnívám se, že jde o vážné věci a je třeba se tím zabývat i na úrovni města. Již řadu let opakovaně město tímto způsobem objednává audiovizuální služby nikoliv u OIKTV, která má tuto činnost jako předmět svého podnikání, ale přes prostředníka, spolku Orlická mediální skupina, přestože ta nevlastní žádnou vysílací licenci. Tímto způsobem město tomuto spolku a jeho prostřednictvím tedy také společnosti OIKTV "optimalizuje daňové zatížení". Pro město to je výhodné, spolek nemusí platit DPH a pro město tak může zajistit cca o pětinu větší rozsah služeb. Nebo jinak: při zachování stejného rozsahu služeb by musel OIKTV o pětinu zlevnit své služby (a zaplatit DPH). OMS je spolek (vznik 17.2. 2015) , který získal živnostenské oprávnění v roce 2018 ovšem pro svou vedlejší (doplňkovou) činnost. Od té doby uzavřel 8 smluv na dodávku marketingových a reklamních služeb v celkové hodnotě 7,3 milionů korun, z toho šest s městem Česká Třebová v hodnotě 7129417 Kč a dvě s městem Žamberk (v hodnotě 181500 Kč).

Jaký je tedy hlavní účel spolku OMS, z.s. napsaný ve stanovách? "Podpora informovanosti obyvatel regionů České republiky v oblasti kultury, cestovního ruchu a společenského života - podpora rozvoje a sledovanosti regionálního zpravodajství jakožto veřejnoprávní služby občanům České republiky - napomáhání veřejnoprávním institucím k prosazování veřejného zájmu, kultury - napomáhání kultivace obsahu i forem lidských elektronických komunikací s tímto souvisejících, zejména nových multimédií v České republice - zvyšování prestiže a finančního ohodnocení výrobců regionálního a lokálního televizního zpravodajství - rozvoj regionálních firem a podpora zaměstnanosti - podpora obcí, drobného a středního podnikání - edukativní činnost - rekvalifikační pořady - spolupráce s ostatními spolky a vzájemná podpora při dosahování účelu spolku."

Jaká je nahlášená vedlejší činnost spolku? "Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Obory činnosti: Vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů Zprostředkování obchodu a služeb Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení "

Spolek letos v únoru funguje od zápisu v rejstříku krajského soudu deset let. To by mohl být důvod se pochlubit výsledky ve své hlavní činnosti, jakou má členskou základnu, jaké akce pro splnění cílů uspořádal včetně uvedení hodnoty, jaký zisk z uzavřených smluv oboru reklamní a marketingové činnosti byl věnován na plnění hlavního účelu spolku, jak je to ošetřeno v zápisech členských schůzí. Zvlášť ve městě, které jako jediné spolek tak dobře podporuje. K dohledání bohužel není vlastně nic, je to neviditelný spolek s milionovým obratem bez zaměstnanců. (mm)

Českotřebovský videoměsíčník pod novým názvem: "ČESKOTŘEBOVSKÁ VIDEOKRONIKA"

Ve skutečnosti lze nově publikovaný dokument za takový považovat. Shrnuje události měsíce se vztahem k našemu městu . Tentokrát jde o 13 událostí, která jsou (a vždy budou) řazeny chronologicky tak jak se udály. Videokronika na květen 2025 má 52 minut na jeden díl tedy připadají asi 4 minuty.

Startovní časy - klikejte na údaj v popisu videa !

Pietní akt k 81. výročí konce války v Evropě čas 0:22

Bilanční výstava k 80. narozeninám Pavla Langhanse 3:07

Jarní oživení fontány na u nádraží nebylo nijak jednoduché 7:57

Zuška na Tyšovce - aneb ZUŠ OPEN letos pod střechou 10:50

Výstava Maxmilián 2025: O FILMU 14:30

Slavnostní večer s udělováním cen města Kohout 2024 18:00

Jarní tržiště na náměstí 17.5. 2025 24:15

Smyčcový orchestr ZUŠ vystoupil na koncertu v Králíkách 27:04

Noc kostelů 2025 30:44

Firma IMS Drašnar slavila 35. výročí Den otevřených dveří 34:45

Regionální Den železnice 2025 byl v květnovém termínu 38:29

Cello republic uzavřelo letošní koncertní sezónu KPH 42:39

Slavnostní předávání maturitních vysvědčení oktávy 45: 48

Dosavadní "videoměsíčník" se poněkud tluče s pojmem Českotřebovský deník, proto ta změna. Obsah je ale podobný, vycházíme z toho, že ucelená řada 12 dílů vytvoří videokroniku daného roku, kde bude události přehledně k dispozici a pomohou oživit paměť.. Vycházíme z toho, že do této kroniky nepatří např. záznamy koncertních vystoupení nebo medailonky některých osobností, také širší připravované dokumenty hodné samostatného uvedení, kterým by jakákoliv zkratka ublížila. Zatím tedy máme 4 letošní "Videoměsíčníky", které už přejmenovávat nebudeme a na květen vyšla první Českotřebovská videokronika. (mm) Odkaz na nové vydání videokroniky ZDE

Správa železnic zahajuje v Pardubickém kraji klíčové stavební projekty

Rada Pardubického kraje se seznámila s aktuálními informacemi o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje realizuje Správa železnic. Patří mezi ně například rozsáhlá modernizace železničního uzlu v České Třebové. Ve výstavbě nebo přípravě je celkem 30 staveb za více než 110 miliard korun, které mají za cíl zlepšit bezpečnost, plynulost a ekologičnost železniční dopravy v regionu. Náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr předložil Radě Pardubického kraje informační zprávu o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje připravuje či realizuje Správa železnic. Mezi dokončené projekty se řadí instalace systému ETCS na trati Pardubice – Hradec Králové, která je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu 2021–2027. Náklady na tuto modernizaci činí 194 milionů korun.
Mezi zásadní projekty patří Modernizace železničního uzlu v České Třebové. „Tento projekt je zaměřený na zvýšení rychlosti vlaků, rekonstrukci nástupišť, prodloužení podchodu a modernizaci trakčního vedení i zabezpečovacího zařízení. Jedná se o stavbu s významným mezinárodním přesahem, která přispěje ke snížení negativních dopadů železniční dopravy na životní prostředí a okolní obyvatele. Realizace je plánována na roky 2025 až 2032 a předpokládané náklady jsou ve výši přesahující 19 miliard korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický. V realizaci a přípravě pro další roky je včetně železničního uzlu v České Třebové 30 staveb s celkovou předpokládanou investicí ve výši 110 miliard korun, z nich například:
Probíhající druhá etapa rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Pardubicích navazuje na již dokončenou modernizaci její střední a výškové části, která již slouží jako moderní vzdělávací středisko. Druhá část stavby se soustředí na srdce nádraží – odbavovací halu spolu s východním a západním křídlem funkcionalistické budovy. Rekonstrukce je citlivá a respektuje historický význam nádraží. Potrvá do konce příštího roku a stát bude asi miliardu korun.
Projekt Rekonstrukce TZZ Přelouč – Prachovice řeší náhradu zastaralého zabezpečovacího zařízení z 80. let. S prosincovou změnou jízdních řádů bude na této regionální trati změněn dopravní koncept a v pracovní dny bude doobjednán jeden pár vlaků pro posílení spojení v období odpolední špičky. Rekonstrukce proběhne v letech 2025–2026 za 821 milionů korun.
Cílem Implementace ETCS Regional Choceň – Litomyšl je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu s možností budoucího zvýšení rychlosti vlaků. Projekt zahrnuje instalaci dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení a traťové části ETCS STOP. Realizace projektu je plánována na rok 2026 a náklady činí 463 milionů korun.
Prostá elektrizace vč. ETCS trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun přispěje ke snížení emisí a umožní zavedení přímých spojení Pardubice – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun. Na osobní vlaky tady budou nasazeny moderní jednotky RegioPanter. Akce je plánována na rok 2027 s náklady 660 milionů korun.
Mimořádně významným projektem je připravovaná modernizace trati mezi Ústím nad Orlicí a Chocní. Díky přeložkám vedeným v tunelech se odstraní dosavadní úzké hrdlo hlavního koridoru. Vlaky zde po rekonstrukci pojedou až dvousetkilometrovou rychlostí. Stavět by se mělo počátkem 30. let, náklady jsou v tuto chvíli odhadovány na přibližně 45 miliard korun. Správa železnic v Pardubickém kraji pokračuje také v rekonstrukcích nádražních budov. Momentálně se opravuje třeba nádraží v Hlinsku, připravují se rekonstrukce budov v Chrasti u Chrudimi, Svitavách nebo v Letohradu. Projekty státní Správy železnic shrnul náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr: „Modernizace železniční infrastruktury v Pardubickém kraji představuje žádoucí krok k rozvoji rychlé, bezpečné a ekologické dopravy. Díky spolupráci se Správou železnic a finanční podpoře Evropské unie se podaří výrazně zlepšit kvalitu spojení nejen v rámci našeho regionu, ale i v širším mezinárodním kontextu. Projekty jako modernizace Českotřebovského uzlu či implementace ETCS výrazně přispějí k pohodlí a bezpečnosti z pohledu cestujících i ke snížení emisí, což je jedině správná cesta.“
Jedinečnost Národního festivalu Smetanova Litomyšl spočívá v jeho konání na zámku Litomyšl, památce zapsané na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Hlavní koncertní prostor, zámecké nádvoří, chránila od roku 1996 před nepřízní počasí dočasná konstrukce, která měla už své nejlepší dny za sebou. S novým projektem pomáhá i Pardubický kraj, o druhé dotaci budou jednat zastupitelé.
„Architekt Josef Pleskot pojal projekt komplexně, aby současně vznikl koncertní a divadelní sál s pohodlným hledištěm, praktickým jevištěm a s divadelní technikou, umožňující vznik kreativních inscenací. Takzvaný SmetaNOVÝ sál vzniká v úzké spolupráci s Národním památkovým ústavem a bude tak reprezentativním místem, kde kvalitní umění citlivě oživí vzácnou památku. Po skončení festivalu se vše citlivě demontuje a uloží na další rok,“ sdělil radní pro kulturu Pardubického kraje Roman Línek.
Samonosná konstrukce SmetaNOVÉHO sálu nezasahuje do památkově chráněného objektu zámku, jeviště i hlediště jsou kvalitně zastřešené, takže do nich neprší a nefouká, ze všech míst je lépe vidět a slyšet. Navržené řešení je architektonicky dokonale sladěné s prostorem II. zámeckého nádvoří.
Elevace hlediště i natočení jednotlivých řad sedadel vytvářejí nový komfort pro posluchače a pocit většího propojení jeviště a hlediště. Nová místa pro diváky vznikla i na ochozech II. zámeckého nádvoří.
„Pardubický kraj se zapojil už do první etapy částkou pět milionů korun. Organizátoři zajistili projekt a spustili fundraisingovou kampaň. Nechali vybudovat železobetonovou platformu, která byla základem pro sestavení montované konstrukce portálu s pevnou a výsuvnou střechou,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že na červnovém zastupitelstvu rada předkládá návrh na dotaci dalších pěti milionů korun pro druhou etapu. Stejnou částkou se na základě jednání s krajem zavázalo stavbu podpořit i město Litomyšl.
„Vlastní konstrukce se už nyní testuje a připravuje se na zahájení letošního ročníku festivalu. Je opatřena střešní plachtou a odvedením dešťové vody. Doplňuje ji jevištní technika a sál dozdobí látkové výkryty a scénografické prvky. Věřím, že velké úsilí všech, kteří se na projektu podílejí, se už brzo zúročí, a my budeme opět hrdí na toto rodinné stříbro Pardubického kraje,“ dodal Línek.

Léčebný ústav Albertinum v Žamberku letos slaví 120 let svého působení.

Toto specializované zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je Pardubický kraj, prošlo za více než století rozsáhlým vývojem a stalo se stabilní a odborně uznávanou součástí krajské zdravotní sítě. Poskytuje specializovanou následnou péči v oblasti pneumologie, intenzivní péče a rehabilitace.
Pardubický kraj jako zřizovatel investoval do modernizace ústavu od roku 2006 již 125 milionů korun. Dalších 89 milionů korun pocházelo z dotací Evropské unie a Norských fondů. Celkové investice tak přesáhly 214 milionů korun. „Pardubický kraj dlouhodobě podporuje Albertinum jako klíčové zařízení následné péče. Investice přesahující 200 milionů korun za poslední roky jasně ukazují, že do zdravotnictví chceme směřovat finance efektivně a s respektem k potřebám pacientů i personálu. K největším projektům patří rekonstrukce a modernizace Albertovy vily za více než 62 milionů korun, modernizace čistírny odpadních vod za 24 milionů a probíhající rekonstrukce a modernizace stávajících prostor oddělení paliativní a plicní péče s náklady okolo 20 milionů korun,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Dnešní léčebný ústav je známý svou odborností a schopností poskytovat péči pacientům s chronickými a komplikovanými onemocněními dýchacích cest. Zařízení zaměstnává přes 250 lidí, z nichž jsou desítky lékařů a sester, jejichž péče je pro pacienty klíčová. „Albertinum představuje stabilní a odborně vysoce kvalitní součást krajské zdravotní sítě, Albertinu přeji spokojené zaměstnance a pacienty, kteří budou odcházet s pocitem, že jsme jim dokázali pomoci a bylo o ně dobře postaráno,“ doplňuje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Štefka.
„K oslavám 120 let Albertina přistupuji s velkou pokorou. V předchozích letech zde byla odvedena skvělá práce mých předchůdců a mojí velkou výzvou je na nastolený dlouhodobě udržitelný rozvoj Albertina navázat. Považuji za uctivé rovněž vzpomenout výročí 125 let od úmrtí zakladatele české chirurgie profesora MUDr. Eduarda Alberta, po kterém se náš léčebný ústav jmenuje. Albertinu přeji k jeho kulatému jubileu usměvavé zaměstnance, spokojené klienty, trvalou přízeň Pardubického kraje, Města Žamberku i všech podporovatelů,“ uvedl ředitel Albertina Pavel Špaček.
„V posledních letech je na Albertinu vidět velký rozvoj a já věřím, že kontinuita po panu řediteli Bulíčkovi bude zajištěna v osobě Pavla Špačka. Je připravena řada projektů, které posunou Albertinum dál, obzvlášť oblast hospicové péče je jednou z těch, které bychom chtěli dál rozvíjet. Tomuto ústavu bych přál spokojené zaměstnance. Spokojený zaměstnanec, znamená zaměstnanec příjemný, a příjemný zaměstnanec znamená spokojený pacient. A jak jsem zaznamenal, je to mnohem důležitější, než opravené objekty, krásné domy – které v případě, že v nich nejsou spokojení lidé, jsou k ničemu,“ dodal hejtman Netolický.
Součástí investic v posledních letech byla například rekonstrukce RTG pracoviště (přes 5 milionů Kč), výměna střešní krytiny na několika objektech areálu (11 milionů Kč) nebo modernizace systému vytápění napojením na bioplynovou stanici. Mezi další realizované projekty patří také revitalizace areálu či obnova technologického zázemí.
Vyvrcholením oslav byl slavnostní program v Kulturním centru Vonwillerka v Žamberku, bývalé továrně přeměněné na muzeum starých strojů. Zúčastnili se ho zástupci Pardubického kraje, města Žamberk, zdravotnických a sociálních partnerů i další významné osobnosti, mezi které patří například český kardiolog Jan Pirk.