Správa železnic zahajuje v Pardubickém kraji klíčové stavební projekty

Rada Pardubického kraje se seznámila s aktuálními informacemi o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje realizuje Správa železnic. Patří mezi ně například rozsáhlá modernizace železničního uzlu v České Třebové. Ve výstavbě nebo  přípravě je celkem 30 staveb za více než 110 miliard korun, které mají za cíl zlepšit bezpečnost, plynulost a ekologičnost železniční dopravy v regionu. Náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr předložil Radě Pardubického kraje informační zprávu o stavbách železniční infrastruktury, které v letošním roce na území kraje připravuje či realizuje Správa železnic. Mezi dokončené projekty se řadí instalace systému ETCS na trati Pardubice – Hradec Králové, která je spolufinancována Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu 2021–2027. Náklady na tuto modernizaci činí 194 milionů korun.

Mezi zásadní projekty patří Modernizace železničního uzlu v České Třebové. „Tento projekt je zaměřený na zvýšení rychlosti vlaků, rekonstrukci nástupišť, prodloužení podchodu a modernizaci trakčního vedení i zabezpečovacího zařízení. Jedná se o stavbu s významným mezinárodním přesahem, která přispěje ke snížení negativních dopadů železniční dopravy na životní prostředí a okolní obyvatele. Realizace je plánována na roky 2025 až 2032 a předpokládané náklady jsou ve výši přesahující 19 miliard korun,“ uvedl hejtman Martin Netolický.  V realizaci a přípravě pro další roky je včetně železničního uzlu v České Třebové 30 staveb s celkovou předpokládanou investicí ve výši 110 miliard korun, z nich například:

Probíhající druhá etapa rekonstrukce budovy hlavního nádraží v Pardubicích navazuje na již dokončenou modernizaci její střední a výškové části, která již slouží jako moderní vzdělávací středisko. Druhá část stavby se soustředí na srdce nádraží – odbavovací halu spolu s východním a západním křídlem funkcionalistické budovy. Rekonstrukce je citlivá a respektuje historický význam nádraží. Potrvá do konce příštího roku a stát bude asi miliardu korun.

Projekt Rekonstrukce TZZ Přelouč – Prachovice řeší náhradu zastaralého zabezpečovacího zařízení z 80. let. S prosincovou změnou jízdních řádů bude na této regionální trati změněn dopravní koncept a v pracovní dny bude doobjednán jeden pár vlaků pro posílení spojení v období odpolední špičky. Rekonstrukce proběhne v letech 2025–2026 za 821 milionů korun.

Cílem Implementace ETCS Regional Choceň – Litomyšl je zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu s možností budoucího zvýšení rychlosti vlaků. Projekt zahrnuje instalaci dálkově ovládaného zabezpečovacího zařízení a traťové části ETCS STOP. Realizace projektu je plánována na rok 2026 a náklady činí 463 milionů korun.

Prostá elektrizace vč. ETCS trati Rudoltice v Čechách – Lanškroun přispěje ke snížení emisí a umožní zavedení přímých spojení Pardubice – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Lanškroun. Na osobní vlaky tady budou nasazeny moderní jednotky RegioPanter. Akce je plánována na rok 2027 s náklady 660 milionů korun.

Mimořádně významným projektem je připravovaná modernizace trati mezi Ústím nad Orlicí a Chocní. Díky přeložkám vedeným v tunelech se odstraní dosavadní úzké hrdlo hlavního koridoru. Vlaky zde po rekonstrukci pojedou až dvousetkilometrovou rychlostí. Stavět by se mělo počátkem 30. let, náklady jsou v tuto chvíli odhadovány na přibližně 45 miliard korun. Správa železnic v Pardubickém kraji pokračuje také v rekonstrukcích nádražních budov. Momentálně se opravuje třeba nádraží v Hlinsku, připravují se rekonstrukce budov v Chrasti u Chrudimi, Svitavách nebo v Letohradu. Projekty státní Správy železnic shrnul náměstek hejtmana pro dopravu Ladislav Valtr: „Modernizace železniční infrastruktury v Pardubickém kraji představuje žádoucí krok k rozvoji rychlé, bezpečné a ekologické dopravy. Díky spolupráci se Správou železnic a finanční podpoře Evropské unie se podaří výrazně zlepšit kvalitu spojení nejen v rámci našeho regionu, ale i v širším mezinárodním kontextu. Projekty jako modernizace Českotřebovského uzlu či implementace ETCS výrazně přispějí k pohodlí a bezpečnosti z pohledu cestujících i ke snížení emisí, což je jedině správná cesta.“

Atraktivita práce na železnici a budoucnost dopravního vzdělávání byla součástí programu 8. konference Sdružení železničních nákladních dopravců ZESNAD.CZ. Děkuji za možnost přispět do diskuze kamerou žáků SŠ technická a dopravní Gustava Habrmana Česká Třebová i pohledem ředitele školy. A co jsme si odnesli? Třeba to, že železnice má rezervy v budování značky "dobrého zaměstnavatele". A ve škole zase zkusíme více pracovat na rozvoji realistických očekávání pro snazší přechod absolventů do prvních zaměstnaní. Super byla otevřenost debaty a zájem o kvalitní spolupráci mezi školami a dopravci

Kraj leští své rodinné stříbro – pomáhá se zrodem SmetaNOVÉHO sálu v Litomyšli

Jedinečnost Národního festivalu Smetanova Litomyšl spočívá v jeho konání na zámku Litomyšl, památce zapsané na Seznamu kulturního dědictví UNESCO. Hlavní koncertní prostor, zámecké nádvoří, chránila od roku 1996 před nepřízní počasí dočasná konstrukce, která měla už své nejlepší dny za sebou. S novým projektem pomáhá i Pardubický kraj, o druhé dotaci budou jednat zastupitelé.

„Architekt Josef Pleskot pojal projekt komplexně, aby současně vznikl koncertní a divadelní sál s pohodlným hledištěm, praktickým jevištěm a s divadelní technikou, umožňující vznik kreativních inscenací. Takzvaný SmetaNOVÝ sál vzniká v úzké spolupráci s Národním památkovým ústavem a bude tak reprezentativním místem, kde kvalitní umění citlivě oživí vzácnou památku. Po skončení festivalu se vše citlivě demontuje a uloží na další rok,“ sdělil radní pro kulturu Pardubického kraje Roman Línek.

Samonosná konstrukce SmetaNOVÉHO sálu nezasahuje do památkově chráněného objektu zámku, jeviště i hlediště jsou kvalitně zastřešené, takže do nich neprší a nefouká, ze všech míst je lépe vidět a slyšet. Navržené řešení je architektonicky dokonale sladěné s prostorem II. zámeckého nádvoří.

Elevace hlediště i natočení jednotlivých řad sedadel vytvářejí nový komfort pro posluchače a pocit většího propojení jeviště a hlediště. Nová místa pro diváky vznikla i na ochozech II. zámeckého nádvoří.

„Pardubický kraj se zapojil už do první etapy částkou pět milionů korun. Organizátoři zajistili projekt a spustili fundraisingovou kampaň. Nechali vybudovat železobetonovou platformu, která byla základem pro sestavení montované konstrukce portálu s pevnou a výsuvnou střechou,“ uvedl hejtman Martin Netolický s tím, že na červnovém zastupitelstvu rada předkládá návrh na dotaci dalších pěti milionů korun pro druhou etapu. Stejnou částkou se na základě jednání s krajem zavázalo stavbu podpořit i město Litomyšl.

  „Vlastní konstrukce se už nyní testuje a připravuje se na zahájení letošního ročníku festivalu. Je opatřena střešní plachtou a odvedením dešťové vody. Doplňuje ji jevištní technika a sál dozdobí látkové výkryty a scénografické prvky. Věřím, že velké úsilí všech, kteří se na projektu podílejí, se už brzo zúročí, a my budeme opět hrdí na toto rodinné stříbro Pardubického kraje,“ dodal Línek.

Léčebný ústav Albertinum v Žamberku letos slaví 120 let svého působení.

Toto specializované zdravotnické zařízení, jehož zřizovatelem je Pardubický kraj, prošlo za více než století rozsáhlým vývojem a stalo se stabilní a odborně uznávanou součástí krajské zdravotní sítě. Poskytuje specializovanou následnou péči v oblasti pneumologie, intenzivní péče a rehabilitace.

Pardubický kraj jako zřizovatel investoval do modernizace ústavu od roku 2006 již 125 milionů korun. Dalších 89 milionů korun pocházelo z dotací Evropské unie a Norských fondů. Celkové investice tak přesáhly 214 milionů korun. „Pardubický kraj dlouhodobě podporuje Albertinum jako klíčové zařízení následné péče. Investice přesahující 200 milionů korun za poslední roky jasně ukazují, že do zdravotnictví chceme směřovat finance efektivně a s respektem k potřebám pacientů i personálu. K největším projektům patří rekonstrukce a modernizace Albertovy vily za více než 62 milionů korun, modernizace čistírny odpadních vod za 24 milionů a probíhající rekonstrukce a modernizace stávajících prostor oddělení paliativní a plicní péče s náklady okolo 20 milionů korun,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Dnešní léčebný ústav je známý svou odborností a schopností poskytovat péči pacientům s chronickými a komplikovanými onemocněními dýchacích cest. Zařízení zaměstnává přes 250 lidí, z nichž jsou desítky lékařů a sester, jejichž péče je pro pacienty klíčová. „Albertinum představuje stabilní a odborně vysoce kvalitní součást krajské zdravotní sítě, Albertinu přeji spokojené zaměstnance a pacienty, kteří budou odcházet s pocitem, že jsme jim dokázali pomoci a bylo o ně dobře postaráno,“ doplňuje náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Štefka.

„K oslavám 120 let Albertina přistupuji s velkou pokorou. V předchozích letech zde byla odvedena skvělá práce mých předchůdců a mojí velkou výzvou je na nastolený dlouhodobě udržitelný rozvoj Albertina navázat. Považuji za uctivé rovněž vzpomenout výročí 125 let od úmrtí zakladatele české chirurgie profesora MUDr. Eduarda Alberta, po kterém se náš léčebný ústav jmenuje. Albertinu přeji k jeho kulatému jubileu usměvavé zaměstnance, spokojené klienty, trvalou přízeň Pardubického kraje, Města Žamberku i všech podporovatelů,“ uvedl ředitel Albertina Pavel Špaček.

„V posledních letech je na Albertinu vidět velký rozvoj a já věřím, že kontinuita po panu řediteli Bulíčkovi bude zajištěna v osobě Pavla Špačka. Je připravena řada projektů, které posunou Albertinum dál, obzvlášť oblast hospicové péče je jednou z těch, které bychom chtěli dál rozvíjet. Tomuto ústavu bych přál spokojené zaměstnance. Spokojený zaměstnanec, znamená zaměstnanec příjemný, a příjemný zaměstnanec znamená spokojený pacient. A jak jsem zaznamenal, je to mnohem důležitější, než opravené objekty, krásné domy – které v případě, že v nich nejsou spokojení lidé, jsou k ničemu,“ dodal hejtman Netolický.

Součástí investic v posledních letech byla například rekonstrukce RTG pracoviště (přes 5 milionů Kč), výměna střešní krytiny na několika objektech areálu (11 milionů Kč) nebo modernizace systému vytápění napojením na bioplynovou stanici. Mezi další realizované projekty patří také revitalizace areálu či obnova technologického zázemí.

Vyvrcholením oslav byl slavnostní program v Kulturním centru Vonwillerka v Žamberku, bývalé továrně přeměněné na muzeum starých strojů. Zúčastnili se ho zástupci Pardubického kraje, města Žamberk, zdravotnických a sociálních partnerů i další významné osobnosti, mezi které patří například český kardiolog Jan Pirk.

Tradiční lidová kultura zapsaná na krajských seznamech se rozroste

Radní Pardubického kraje navrhnou zastupitelům schválit novou Nositelku tradice, tkadlenu Dagmar Filipovou a rozšířit a doplnit Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Na nový zápis jsou navrženy například Metody výcviku starokladrubských koní pro zapřahání do kočárů a dalších povozů při slavnostních obřadech a příležitostech nebo ruční výroba skla ve sklárně Koulier. Zastupitelé se návrhy budou zabývat na zasedání 17. června.

„Titul Nositel tradice je formou veřejného uznání a podpory těm, kteří udržují znalosti a dovednosti tradičních rukodělných technologií, prezentují je a případně předávají dalším generacím. Udělujeme ho od roku 2015,“ uvedl radní Roman Línek.

Tkadlena seznamuje veřejnost s tradičními technikami

Kulturní centrum Lanškroun a Městské muzeum Lanškroun navrhly odborné hodnotící komisi na titul Nositel tradice paní Dagmar Filipovou. Ta na vysoké úrovni ovládá různé tradiční tkalcovské techniky.

Kromě toho si sama dokáže připravit materiál pro různé druhy tkaných textilií. Snaží se přiblížit

krásu ručního tkalcovství veřejnosti na různých akcích.

Výcvik starokladrubáků předávaný po generace

Metody výcviku starokladrubských koní pro zapřahání do kočárů a dalších povozů při slavnostních obřadech jsou v Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem cvičiteli ústně předávány, udržovány v povědomí komunity a rozvíjeny už od druhé poloviny 16. století. Pro nositele je statek součástí jejich profesního působení i nedílnou součástí jejich osobních životů. „Je to soubor jedinečných vědomostí a dovedností získaných léty praxe. Rádi bychom ho zdokumentovali a zachovali dalším generacím. Zápis těchto mimořádných dovedností na krajský seznam nám otevře cestu na seznam národní a poté bychom mohli usilovat o zařazení mezi nemateriální světového dědictví UNESCO,“ prohlásil krajský radní Línek, který je zároveň předsedou Rady UNESCO pro Krajinu koní v Kladrubech nad Labem.

Ruční výroba skla v Koulieru

Na území Pardubického kraje provádí Muzeum v přírodě Vysočina výzkum, který mapuje skláře a sklárny, jež by mohly být zapsány v rámci statku Znalosti řemeslných technik a dovedností ruční výroby skla na krajský seznam a tím pádem i národní a světový seznam, kde už tento zápis je. Prvním navrhovaným nositelem statku v kraji je firma Řemeslná vánoční sklárna Koulier z Oflendy Mrákotína.

Tradice se drží i v moderní době

Trstěnické dožínky se pořádají v obci každoročně od roku 1998. Do jejich přípravy se zapojují představitelé Obecního úřadu Trstěnice, různé spolky i jednotlivci. V dnešní době dožínky plní především funkci společné tvorby tradice a mezigeneračního setkávání a utužování mezilidských vztahů. „Navrhujeme tento statek přidat pod zastřešující název Obřadní ukončení sklizně úrody,“ sdělila předsedkyně hodnotící komise Ilona Vojancová z Muzea v přírodě Vysočina.

Stínání, cepování a honění kohouta

Protože smyslem těchto zápisů je tradice zachovávat, pravidelně se dokumentují a mohou na seznamy přibývat, nebo z nich i mizet. Podobně je tomu u zvyku stínání, cepování a honění kohouta, který pozměnil název, některé obce z krajského seznamu vypadly (Holice a Medlešice) a jiné byly doplněny (Poběžovice).

Dýmkař obohatí národní seznam

Dobrá zpráva přišla z Ministerstva kultury. „Prošel náš návrh na udělení národního titulu Nositel tradice lidových řemesel výrobci dýmek z Proseče panu Stanislavu Baťovi. Titul mu bude předán v září u příležitosti národního zahájení Dnů evropského dědictví v Českých Budějovicích,“ informoval Roman Línek.

---

 

---

Ve středu 4. června Správa železnic občanům představí redukovaná protihluková opatření.

Setkání proběhne v malém sále KC od 15:00 do 17:00.

 Rozpis je uveden v samostatném souboru  ZDE

---

Připomeňme, že poslední veřejná jednání o této problematice se konala v roce 2019, kdy se původní záměr na vysoké stěny podařilo upravit. Pro připomenutí tehdejší situace uvádím odkazy na texty, které byly k problému publikovány a také obrázky, které popisovaly především to první "vysoké řešení" protihlukových stěn. Byl to evergreen let 2018 a 2019. 

Modernizace uzlu a protihluková opatření duben 2019     Další článek z 23. 5. 2019 ZDE  Problém řešila i Česká televize - říjen 2019   Poslední článek z prosince 2019 ZDE

---

---

---

ZUŠ slaví 80 a v červnu vyvrcholí její koncertní i výstavní program 

 

---

 

---

---

Českotřebovská videa - květen 2025

---

Úmrtí     František Szüllö, 63 let, Lhotka 190 Č. Třebová Marie Šovčíková, 82 let, Křib 1810 Česká Třebová Růžena Markéta Krymová, 56 let, Česká Třebová, Sadová ulice Jaroslava Killerová, 67 let, Přívrat Zdeněk Petr, 55 let, Třebovice