Nové video: 1.
Absolventský koncert ZUŠ ma videu
OBSAH
VIDEA A STARTOVNÍ ČASY JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ
1. Šerpování
absolventů - čas 0:20
2. Teodora Faitová -
klavír - čas 26:23
3. Adam Vebr -
housle - čas 31:04
4. Elena Mechlová -
zobcová flétna - čas 39:00
5. Anna Marklová
klarinet - čas 44:48
6. David Janeš
trombon - čas 49:20
7. Tadeáš Klumpar -
klarinet - čas 52:26
8. Tereza Jebousková
hoboj - čas 57:46
9. Dominika Lerchová
sólový zpěv - čas 1:00:11
10 Alžběta
Ondráčková fagot - čas 1:06:23
11. Eliška Svobodová
- klavír abs. II stupně - čas 1:09:16
12. Alžběta Hurtová
housle - čas 1:13:27
13. Richard Skopal
trombon - čas 1:20:40
14. Aleš Kobulej
housle - čas 1:26:57
15. Alena Štěpánková
klavír abs. II. stupně - čas 1:36:07
16. Lilana
Hrabčuková - sólový zpěv abs. II. stupně - čas 1:43:12
17. Filip Daniel
Gregar bicí - čas 1:47:34
18. Jan Vávra bicí -
čas 1:52:07
19. společná skladba
- bubenický soubor - čas 1:55:53
Celkem má
českotřebovská Zuška v letošním školním roce šest
desítek absolventů. Takový počet nelze prezentovat
najednou, proto probíhá po částech, Zvlášť bylo
šerpování absolventů tanečního oboru školy, zvlášť
ocení své absolventy výtvarný obor na to na výstavě
ZUŠ v divočině, která bude začátkem června. Hudební
obor má celkem tři absolventské koncerty. Na tom
prvním se představila Tereza Čížová již 14.5. a další
skupina 17 absolventů se představila v úterý 27.
května v Malé scéně. Z tohoto večera přináší
Českotřebovský deník dvouhodinový záznam, na kterém je
zachyceno jak šerpování absolventů, tak i všech 18
vystoupení. V většině případů nezůstalo u jedné
přenesené skladby. Program byl náročný a měl vysokou
úroveň, bylo to vynikající vysvědčení dobré práce žáků
školy, ale také jejich učitelů.
VIDEO ZDE
Domov pro
seniory: Brzy se stavba dostane do nové fáze.
Však také čas běží....
Dva snímky byly pořízeny během jednoho týdne.
Betonování desky dokončeno, izolace provedeny.
A může se stavět....
Kraj vypisuje
finanční program bezúročných půjček pro problémové
oblasti.
Pardubický kraj připravuje
vyhlášení finanční programu s názvem Návratná
finanční výpomoc Pardubického kraje. Jeho cílem je
poskytovat finanční prostředky ve formě bezúročné
návratné finanční výpomoci na rozvojové projekty
obcí a svazků obcí, které nejsou dostatečně finančně
podporovány v rámci evropských či národních
dotačních programů.
Projekty musí být lokalizované v
problémových regionech na úrovni obvodů obcí s
pověřeným obecním úřadem, tedy Česká Třebová,
Hlinsko, Chrast, Chvaletice, Jevíčko, Králíky,
Moravská Třebová, Skuteč, Svitavy a Třemošnice.
Celkem kraj předpokládá poskytnutí půjček v limitní
hodnotě 100 milionů korun ročně.
„V rámci naší snahy o
cílenou a systematickou podporu hospodářsky a
sociálně ohrožených území chceme podpořit realizaci
projektů, které nejsou dostatečně finančně
podporovány v rámci Evropských strukturálních a
investičních fondů a národních dotačních programů a
lze u nich očekávat pozitivní dopad v rámci území.
Ačkoliv nejsme krajem, který by si mohl s ohledem na
nastavení rozpočtového určení daní dovolit zálohovat
území velkým objemem finančních prostředků, tak
v případě hospodářsky a sociálně ohrožených území
chceme tyto oblasti podpořit v rámci vybraných
rozvojových aktivit,“ uvedl hejtman Martin
Netolický. „Předpokládaný celkový objem
finančních prostředků, které jsme nyní připraveni
v rámci jednoho kalendářního roku uvolnit, činí 100
milionů korun. V případě obcí do pěti tisíc obyvatel
je limitem částka 10 milionů korun na jeden projekt.
U obcí do 10 tisíc obyvatel je limit na částce 15
milionů korun. Pro obce nad 10 tisíc obyvatel a
dobrovolné svazky obcí je limit na 20 milionech
korun,“ upřesnil hejtman Martin Netolický.
Žadatelem o návratnou
finanční výpomoc ze strany kraje mohou být pouze
obce, právnické osoby (v nichž mají obce nebo
dobrovolné svazky obcí vlastnický podíl) a
dobrovolné svazky obcí, jejichž projekt bude
realizován na území obcí vymezených problémových
regionů.
„Podporovány budou investiční projekty
zaměřené zejména na nové zóny pro bydlení,
startovací byty, revitalizaci brownfieldů,
průmyslové zóny, startovací dílny či kanceláře.
Prostředky je možné využít také v oblasti
zdravotnictví, budování infrastruktury cestovního
ruchu, opatření podporujících energetickou
soběstačnost obcí či v případě menších obcí na
budování komunitních center,“ vyjmenoval
základní okruhy hejtman Martin Netolický.
Problematiku financování nepedagogických pracovníků
škol řeší Martin Netolický
Příspěvek je na audio
příspěvku, který najdete
na odkaze ZDE
Víte kdy a kde
začalo ve Třebové pracovat ekocentrum ?

Odpověď najdete na dále
uvedených fotografiích. Bylo to na začátku roku
2002, kdy bylo v mateřské škole u Stadionu uvolněno
přízemí jednoho s bloků budovy, dříve byl prostor
využit pro sklady neprodaných výrobků podniku Primona.
Prostory ochráncům přírody přidělilo tehdejší vedení
města, které pracovalo ve složení Jiří Pásek, starosta
a František Čech - místostarosta. Druhý místostarosta
Ing. Jiří Kubínek tehdy po úspěšných volbách do
Pardubického krajského zastupitelstva přešel na post
radního s odpovědností za dopravu a dopravní
obslužnost a tak jsme měli jen jednoho místostarostu.
Primona tehdy právě končila a pomocí výrobků dokonce
sanovala část svého dluhu. Tehdy pracovala v České
Třebové jedna společná organizace Svatu ochránců
přírody Podorlicko a její bohatá činnost si vyžádala
potřebu vyčlenit pro ni prostory pro svou činnost.
Tento nevyužitý prostor se nabízel.
Aktivně zde např. pracovala jako předsedkyně
Marie Pechancová, učitelka místního gymnázia a
pozdější kronikářka města a členka Okrašlovacího
spolku. Mateřská škola U Stadionu potřebovala
prostory a tak se ekocentrum stěhovalo v roce 2006 do Podbranské
ulice, kde získalo prostor dobře přístupný přímo v
centru města poblíž škol a to je velká výhra.
Příští rok zde bude bydlet již 20 let!

Myslím že trochu ke
škodě věci byl další vývoj, kdy se pro určité
neshody od ZO ČSOP Podorlicko v roce 2005 oddělila a
osamostatnila druhá místní organizace ČSOP Zlatá
Studánka, která
získala domovský prostor na ZŠ Habrmanova .
Proto zde dle názvu vytvořilo ekocentrum Červenka.
V prvních letech měla velmi nabitý program. Každé tříštění sil není dobré a proto si myslím, že
kdyby to šlo, mělo by se to spojit a postupovat
společně. Však i dnes je docela tristní, že na budově
v Podbranské ulici najdeme tabule dvě. Ta první hlásí,
že zde je ekocentrum Podorlicko, druhá Ekocentrum
Červenka. To
proto,. že horní prostory, které dlouhá léta bezplatně využíval
od roku 2008 Sokol Česká Třebová II, se vrátily
ochráncům přírody a využívá je ZO ČSOP Zlatá
Studánka, která musela ovšem vyklidit užívané prostory
na ZŠ Habrmanova. Ty škola prostě potřebuje pro
vlastní účely.

Ekocentrum v České
Třebové máme v Podbranské ulci, je to myslím veřejně
známá informace. Funguje
zde už dvacátým rokem a vykazuje obdivuhodnou pravidelnou veřejně prospěšnou
činnost a to nejen v samotném ekocentru, ale také v terénu. Spravuje např.
Naučené stezky v Srnově ale i v Semaníně, pořádá
přednášky a výstavy, soutěže, pomáhá při akci
Ukliďme svět. Jistě ne náhodou již za dobu své
existence získala dvakrát cenu města.
Předsedkyní organizace je PaedDr. Hana Grundová.
Tato organizace má dnes více než 50 aktivních
členů, také oddíl mladých ochránců přírody, její
činnost je dostatečně publikována. Třeba nyní na
červen se připravuje zajímavá výstava kaktusů a také
Výstava léčivých bylin, zajímavá bude také terénní
akce v Srnově na téma Studánky a mokřady v údolí
Skuhrovského potoka.
STUDÁNKY A MOKŘADY V ÚDOLÍ
SKUHROVSKÉHO POTOKA - SOBOTA 7. června
Sraz účastníků v 9, 30
hod u tenisových kurtů - hřiště Rybník Vycházka v údolí
Skuhrovského potoka, připomenutí historie jednotlivých studánek a
pozorování života v mokřadech. Pořádá ZO ČSOP Podorlicko
Průvodci L. Zajíček a J. Poláková Akce se koná v rámci
projektu „ Naše mokřady v době klimatické změny“ Vstupné
dobrovolné
Ve středu 4. června Správa
železnic občanům představí redukovaná protihluková opatření.
-

Připomeňme, že poslední veřejná jednání o této problematice se
konala v roce 2019, kdy se původní záměr na vysoké stěny podařilo
upravit. Pro připomenutí tehdejší situace uvádím odkazy na texty,
které byly k problému publikovány a také obrázky, které
popisovaly především to první "vysoké řešení" protihlukových stěn.
Byl to evergreen let 2018 a 2019.
Modernizace uzlu a protihluková opatření duben 2019
Další
článek
z 23. 5. 2019 ZDE
Problém
řešila i Česká televize - říjen 2019
Poslední článek z prosince 2019 ZDE
Debata s premiérem
Debatu s premiérem Petrem
Fialou v Pardubicích už příští
úterý 3. 6.
od 17:30 v multifunkčním sále Paláce Pardubice. Není to daleko!
Policisté
si převzali speciální přívěsný vozík. Jeho
pořízení podpořil Pardubický kraj
Policisté jsou díky finančnímu daru od
Pardubického kraje ještě lépe připraveni řešit
krizové situace a mimořádné události. Krajské
ředitelství policie Pardubického kraje má nově
k dispozici technický přívěsný vozík se
skříňovou nástavbou, který dnes oficiálně
převzal ředitel plk. Mgr. Jan Ptáček od hejtmana
Martina Netolického. Tento speciální dar
poslouží zejména pořádkové jednotce a výrazně
pomůže nejen policistům, ale i dalším složkám
integrovaného záchranného systému při zásazích
v terénu.
„Specifická
výbava nám umožní rychle vytvořit odpovídající
zázemí nejen pro zasahující jednotky, ale i pro
civilní obyvatele přímo v místě události. Dále
opět rozšíří naše moznosti zejména při
rozsáhlých bezpečnostních opatřeních, kde
zajišťujeme veřejný pořádek, a také při
mimořádných událostech, jako jsou živelné
pohromy a pátrací akce v nepřehledném terénu,“
řekl plk. Ptáček.
Přívěs je
koncipován jako mobilní zázemí pro zásahové
týmy. Je vybaven nářadím pro vstup do zničených
nebo zablokovaných prostor, elektrocentrálou pro
zajištění dlouhodobé energie v terénu, výkonným
osvětlením, horolezeckou výbavou a
velkokapacitním stanem pro zřízení základny
přímo na místě zásahu. Součástí vybavení jsou
rovněž zdravotnické prostředky, nosítka a
termofólie. V případě nutnosti zajištění
perimetru, evakuace nebo řízení pohybu osob
mohou policisté využít značkovací a výstražné
prostředky.
„V rámci našich
finančních možností se dlouhodobě snažíme
podporovat složky integrovaného záchranného
systému. Spolupráce s krajským policejním
ředitelstvím byla zahájena v době, kdy byl
krajským ředitelem pozdější policejní prezident
Jan Švejdar a pokračuje na každoroční bázi.
V minulosti se jednalo například o pořízení
automatických externích defibrilátorů s
příslušenstvím, přenosných videokonferenčních
zařízení pro trestní řízení, robotizované měřící
stanice pro dokumentaci dopravních nehod či
speciální dron. V loňském roce jsme po vzájemné
dohodě podpořili pořízení speciálního přívěsného
vozíku. Z rozpočtu letošního roku pak podpoříme
pořízení virtuální reality pro nácvik postupů
při zásahu. V tuto chvíli softwarem disponuje
Krajské ředitelství policie Středočeského
kraje,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Hodnota
speciálního přívěsného vozíku je téměř 1,3
milionu korun. „Jde o unikátní vybavení. Jsme
v tuto chvíli jediné krajské ředitelství
policie, které disponuje přívěsem takového
formátu. A za to děkujeme především Pardubickému
kraji a všem, kteří se na jeho vzniku podíleli“,
shrnul na závěr policejní ředitel plk. Ptáček.
Videoprezentace:
https://youtu.be/TZhSqGSS_fs
Rodinná terapie není
ostuda!“ říká farářka, kterou známe ze Star Dance
Jedním z hostů konference
Rodina a současnost 2025, kterou uspořádal Pardubický kraj, byla
známá farářka a rodinná terapeutka Martina Viktorie Kopecká.
„Byli jsme moc rádi, že se
letošní druhý ročník konference o rodině těšil takovému zájmu.
Přednášky od předních odborníků přiblížily rodinu z různých úhlů
pohledu. I vystoupení Martiny Viktorie Kopecké vzbudilo u
posluchačů velmi příznivé ohlasy,“ uvedl náměstek hejtmana
Pardubického kraje zodpovědný za sociální péči a neziskový
sektor Pavel Šotola, pod jehož záštitou se akce konala.
Účastnice jedenácté řady populární taneční soutěže StarDance
hovořila v zaplněném Kongresovém sále Paláce Pardubice o rodinné
terapii v praxi a poté ochotně odpověděla na několik otázek.
Byla jste jedním z hlavních
hostů konference Rodina a současnost 2025, jsou podle vás akce
na toto téma v dnešní době potřebné?
V každé době. Rodina je součástí
našeho společenství. Týká se jí všechno, co se ve světě děje.
Žijeme v době, která není úplně jednoduchá. A to i z hlediska
náročnosti na provoz rodiny, emoce a vůbec udržitelnost vztahů.
Jak se věnuji rodinné terapii, tak za mnou přicházejí lidé,
kteří došli do nějakého bodu, odkud už si prostě nedokážou
poradit sami. Pokud se jim věnuje soustředěná péče a pozornost,
začne se většinou situace zlepšovat. Rodinná terapie
je specifická v tom, že funguje docela rychle. I proto, že na ni
chodí zpravidla všichni. Samozřejmě někdy přijdou jen rodiče,
když se bavíme o tom, co třeba do uší dětí nepatří.
Častokrát se stává, že rodina při
terapii obsadí celou místnost. Přivedou třeba i babičku nebo
psa. Pro terapeuta je to vlastně ohromné privilegium důvěry.
Může nahlédnout do vztahů, které mnohdy nikde nikdo z rodiny
nechce ventilovat. Do problémů, za které se možná i rodina
stydí, protože má pocit selhání. Rodinná terapie může
fungovat ve chvíli, kdy rodinu vnímáme jako hodnotu a zároveň
věci nelakujeme narůžovo.
A jaký je rozdíl, když jste pak
v roli farářky?
Jako farářka se s člověkem
setkávám, když se ocitne v extrémních pocitových vrcholech i
hlubinách. Například ve chvíli, kdy se páru narodí dítě nebo se
bude brát. To jsou ty pocity štěstí. Nebo naopak v momentě, kdy
člověka někdo opustí, ať už je to rozvod nebo dokonce pohřeb.
U rodinné terapie je to podobné. Tam bych měla optimálně vidět
posun směrem k tomu pozitivnímu. Že rodina přichází v akutní
krizi a po nějaké době, když se její členové ohlédnou nazpátek,
řeknou: „Ano, jsme na tom mnohem líp než předtím.“ To
znamená, že i přes krize a problémy se může ledacos zlepšit.
V dřívějších dobách, když někdo
chodil na rodinné terapie, byla to pro něj spíše negativní
nálepka. Změnil se podle vás nějak tento postoj většinové
společnosti?
Cokoliv, co souvisí s předponou
psycho-, ať je to psychiatrie, psychologie, psychoterapie, nám
přijde, že by mohlo být stigmatizující. Ale doba se mění a
docela rychle. Dnes už je psycholog běžně ve školách. Děti
nevnímají negativně, že se k němu objednají a jdou něco
zkonzultovat. A to je fajn. Když se to člověk naučí od
raného věku, tak tím spíš pak i v dospělosti pomoc odborníka
vyhledá. Dokonce ani u starší generace, lidí nad 70 nebo
80 let, nemám pocit, že by spráskli ruce a řekli: „To je
ostuda, že jdeme na rodinnou terapii. Nejlepší by bylo,
kdybychom problémy tutlali doma.“
Naopak. Přijdou většinou docela
ochotně, s jistou zvědavostí, co se bude na rodinné terapii dít.
A ve chvíli, kdy dostanou slovo a jsou bráni vážně, tak mohou
dát klíč k řešení některých problémů. Někdy je trochu smutné, že
svou životní zkušenost a moudrost mohou předat vlastním dětem až
ve chvíli, kdy dojdou do nějakého specializovaného zařízení. A
to třeba proto, že na některé věci se jich vlastní děti nikdy
nezeptaly.
I na stránkách webu Kraj pro
rodinu, kde Pardubický kraj informuje mimo jiné i o problematice
duševního zdraví, se několikrát zmiňuje motto „Nebojte se říct
si o pomoc“. Cítíte to tedy stejně?
Určitě. Vždyť i já, jako terapeut,
se nebojím někdy říct: „Já teď fakt nevím.“ Stává se, že
musíme hledat v terénu a mapovat, kudy se vydat, co by pro danou
rodinu bylo to nejlepší řešení. Jsem ráda, že jako farářka
mám možnost se poradit s biskupem a jako terapeut se
supervizorem. To je pro mě tak úlevné, že je v pořádku někdy
nevědět nebo si otevřeně říct, že je to prostě na prd a hledat
cesty, co s tím budeme dělat. Ne vždycky dokážeme všechno naráz
hned vyřešit. Když to člověk přijme, tak pak může jít s klidem i
na setkání s rodinou, která má nějaký problém. Je dobré, když se
respektuje její tempo. Nelze očekávat zázraky na počkání nebo do
druhého dne. Je potřeba se ohlížet na to, co daná rodina
potřebuje a co říká. Nevnucovat jim svůj životní pohled.
Můžete je někam nasměrovat, ale
nemáte zázračný lék, který vyřeší všechny problémy…
Přesně tak. Já s nimi ten maraton
ráda poběžím, ale nemůžu je dovléct do cíle. Tam musí doběhnout
sami.
Co byste popřála současným
rodinám?
Aby se nevzdávaly.
Jak to myslíte?
Mám pocit, že dnes se lidé trošku
zbrkle rozvádí. Jasně… Ve chvíli, kdy se řeší nevěra, jsou velmi
zjitřené emoce a rozvod může být na první pohled to
nejjednodušší a velmi rychlé řešení. Ale není to vždycky řešení,
které by bylo uspokojivé. Obzvlášť pro děti. Pokud to jen
trochu jde, je dobré vyhledat odbornou pomoc, nespoléhat jen na
to, že problémy řešíme s rodinou nebo přáteli. To jsou stále ti
„naši“. Ale je potřeba také někdo, kdo přijde zvenčí. Někdo, kdo
není zaujatý. Kdo nikomu nepotřebuje fandit. Moc bych si
přála, aby rodinná terapie a další druhy terapií byly lidem
dostupné. A aby se nikdo nebál říct si o pomoc ve chvíli, kdy ji
potřebuje.
Pomozme Luďkovi znovu vstát
– příběh o obrovské vůli žít. Přečtěte si a
reagujte!

ZUŠ slaví 80 a v červnu vyvrcholí její koncertní i výstavní
program

Poslední koncert
sezóny 2024/2025 Kruhu přátel hudby Česká Třebová

Cello Republic
(Petr Špaček, Jan Zemen,
Matěj Štěpánek, Ivan Vokáč – violoncellové kvarteto) Malá ukázka zde
Na koncertu zazní skladby
z repertoáru A. Dvořáka, F. Mercuryho, Abby, F. Sinatry,
A. Chačaturjana, A. L. Webbera, J. Šlitra, J. Ježka, Radiohead,
O. Osbourna a mnoha dalších.
Česká
Třebová, Malá scéna, čtvrtek 29. května 2025 v 19:00 hodin.
Rozhovor o koncertu a jeho program najdete ZDE

Českotřebovská
videa - květen 2025

|