Nové video Českotřebovského deníku: Po
stopách Emanuela Kargera pátrá prapravnučka Lucie
Emanuel Karger byl před 100 lety
úspěšným třebovským podnikatelem, také čelným funkcionářem Sokola a
hasičského sboru. Projděme se se stoletým odstupem po jeho stopách s
prapravnučkou Lucií Welserovou. Přijela pátrat po svých předcích až
z jižních Čech.
Vezmeme to po pořádku. Starosta
sokola Michal Kadlec vzal příslib prohlídky vážně, sokolovna se
prošla skutečně od sklepa až po střechu. A to doslova, jen
v obráceném pořadí. Ze střechy byl dobrý přehled po celém sokolském
areálu.
Byly právě prázdniny a tak byla budova
prázdná a opuštěná. Michal Kadlec se měl možnost pochlubit, co
všechno Sokol dělá, aby historickou budovu zase vrátil po letech
neúdržby do dobrého stavu.
Práce není málo. Aby mohla být
sokolovna naplno využívána jak sokoly, tak i judisty, zbývá ještě
hodně práce. Současně jsou však vidět výsledky. Kdo ví, co by na
současné změny budov a celého areálu říkali sokolové, kteří zde
cvičili třeba před 100 a více lety. Už dávno se zde nehraje kino ani
divadlo, Sokol už nemá žádný dramatický odbor. I dnes je však má
budova z velké části historický ráz, dnešní moderní sportoviště
vypadají jinak.
Nakonec došlo i na historickou
expozici ve které byly i fotografie z památného roku 1935, na které
Lucie Welserová poznala také svého prapradědečka Emanuela Kargera.
Další cesta Lucie Welserové po stopách
svého úspěšného prapradědečka pokračovala v sídle sboru
dobrovolných hasičů. Emanuel Karger zde byl dlouholetým významným
funkcionářem. Bylo to právě v nejtěžších dobách první světové války,
kdy hasičská samaritánská služba na zdejším nádraží ošetřovala a
překládala desítky tisíc zraněných.
Nejdříve byl 12 let jednatelem a od
vzniku samostatné republiky dalších deset let starostou hasičského
sboru V této funkci vystřídal zakladatele sboru Josefa Hubálka. V té
době právě začala významná motorizace sboru. Dokladem této doby je
do současnosti zachovaná Laurinka, o kterou hasiči dodnes stále
pečují. Dnes je k vidění již jen na slavnostních příležitostech,
Nezůstalo jen první letní návštěvy. Lucie Welserová pak přijela ve
stejném roce znovu na podzim. Městské muzeum tehdy právě pořádalo
výstavu Českotřebovská zákoutí na obrazech a starých fotografiích.
Na přípravě výstavy také spolupracoval Martin Šebela. Právě zde
pokračovala exkurze do minulosti. Lucie chtěla poznat nejen Českou
Třebovou v současnosti, ale také v době dřívější, kdy zde působila a
podnikala Kargrova rodina. A uspořádaná výstava se k tomu znamenitě
hodila. Snad největším předmětem obdivu byl velký model dávno
neexistující městské čtvrti - starého Trávníku. Model připravený
podle vzpomínek pamětníků dokonale navozuje představy o možnostech
života ve staré České Třebové.
Emanuel Karger v datech:
Narodil se 11. 6. 1866 v rodině strojvedoucího Emanuela Kargera
Svatba 23. srpna 1892 se oženil s Marií Doubravovou
dcerou Františka Doubravy, majitele domu čp.
207 v Moravské ulici
Děti
Emanuel ml. (* 15. 7. 1894, +12.9. 1973), nadšeného Sokola,
obchodníka
Růžena (* 19. 2. 1898), později provdanou Šmídovou.
Emanuel Karger
1906 - 1918 jednatel hasičů, 1919 – 1929 starosta sboru
Funkcionář třebovského
Sokola.
1899 - 1905 zastával funkci místostarosty
1916 - 1927 místo prvního a druhého náměstka jednoty.
1903 získal živnostenský list na prodej lihovin v uzavřených
lahvích.
1906 zakoupil kruhovou cihelny za dráhou Karger & Duben
1912 zahájil prodej stavebních hmot.
1924 založil firmu „Karger & Plodr, zasilatelství
Zemřel dne 15. 12 1927 ve věku jedenašedesáti
Nové zázemí CZ LOKO
v České Třebové ocení hlavně THP pracovníci
Technicko-hospodářští pracovníci, podílející se na posunu
firmy CZ LOKO mezi evropské lídry dieselelektrických
lokomotiv, získali v České Třebové nové zázemí. Firma ho
vybudovala z bývalé „sociální“ budovy, v níž v minulosti
byly šatny.
Po nákladné rekonstrukci vznikl prakticky
nový administrativní objekt, v němž každé patro tvoří jeden
funkční prostor s jedenácti kancelářemi. K tomu vždy dvě
zasedací místnosti, kuchyňka a sociální zázemí. První patro
je určeno pracovníkům nákupu, plánování, výrobního
controlingu a technické obsluhy
výroby. Druhé pak servisu, logistice, svářecímu
dozoru, BOZP a požární ochraně a dceřiným firmám CZ Logistic
a CZP Merrell.
„Z celé
budovy zůstal jen holý skelet. Všechno ostatní se budovalo
znovu. Rozvody, instalace, povrchy, uspořádání prostor. Díky
tomu se nám podařilo koncentrovat THP zaměstnance hlavního
procesu pod jednu střechu, což posiluje jejich osobní
komunikaci a spolupráci,“
říká Jiří Kutálek, personální a správní ředitel CZ LOKO.
Stavební
práce začaly v závěru roku 2023 a skončily letos v únoru.
Úpravou prošla také kotelna, schodiště a vstupní prostory. Z
východní a severní strany se budova zateplila, směrem
k železničnímu nádraží se měnila okna. protože ve
třetím patře již měla kanceláře konstrukce a technologie,
téměř všichni technici, pracující na projektech „směrem do
firmy“, se nyní potkávají pod jednou střechou. Podobně jako
už dříve THP pracovníci, zaměření více „směrem ven“ v budově
u hlavní vrátnice provozovny, v bývalé trafačce.
Více
najdete ZDE

Milá návštěva z Domova
pro seniory v MŠ U Koupaliště
V pondělí 24.2.2025
naši MŠ navštívila babička „ Jarmilka“ a dědeček „ Pepa“ s vedoucí
sociálně aktivizačního úseku paní Karolínou Staňkovou. Jednalo se o
první návštěvu ve třídě u Kuřátek. Po krátkém seznámení děti babičce
a dědečkovi zazpívaly a oni jim zase přečetli pohádku a povyprávěli
o svém životě. Velice si této návštěvy vážíme, i hlavně proto, že
babička přišla o francouzských holích a děda přijel na vozíčku. Moc
nás potěšil krásný, vlastnoručně malovaný obrázek od dědy Pepy. Již
jsme si domluvili další návštěvu, na kterou se s dětmi opravdu
těšíme. Určitě si pro naši babičku a dědečka něco pěkného
přichystáme. Irena Brůnová, ředitelka MŠ
Slavnost žehnání opraveného
zvonu v kostele sv. Petra a Pavla v Knapovci
V neděli 2. března 2025 v 15 hodin Vás
zveme do Knapovce na slavnostní mši svatou s žehnáním nově
opraveného zvonu Petr a Pavel. Součástí je prohlídka zvonice a nově
osazeného a repasovaného zvonu. Akce je podpořena městem Ústí nad
Orlicí.
V nedávné minulosti se v Knapovci pravidelně střídali
místní obyvatelé a každou neděli v poledne na zvon zvonili. Před
třemi lety se zjistilo, že zvon a jeho ukotvení jsou poškozené a
z bezpečnostních důvodů se přestalo zvonit. Při průzkumu bylo také
zjištěno, že knapovecký zvon Petr a Pavel je historicky velmi cenný.
Byl vyroben v roce 1544 zvonařem Václavem Konvářem (někdy také
zvaným Václavem Farářem), je tedy mnohem starší než například
stávající stavba kostela.
Za podpory města Ústí nad Orlicí a
Pardubického kraje byly zvon a zvonová stolice opraveny, zvon byl
očištěn a znovu osazen na své místo. Po slavnosti bude v Knapovci
opět obnoveno pravidelné nedělní zvonění.
-
Masopust v Knapovci
- Zveme Vás
v sobotu 1. března 2025 ve 14 hodin do Knapovce na masopustní
průvod. Shromáždění masek je od 13.30 hodin před bývalou farou (Knapovec
č.p. 122). Ve 14 hodin je zahájení masopustu a následně průvod masek
Knapovcem. Masopustní veselí ukončíme pochováním muziky. Zveme
všechny, kdo mají rádi legraci a chtějí se zapojit do masopustního
veselí v maskách i bez masek. Kontakt pro bližší informace: PhDr.
Jana Staňková, 603 569 884, jana.stanko@centrum.cz
Oblastní hokejová liga - semifinále v plném
proudu
-
V prvním
semifinále zvítězili favorité
-
Dá
se tak říci, protože vítězství ze hřišť soupeřů si vezou oba
nejlepší týmy ze základní části, Lokomotiva Česká Třebová chtěla
oplatit Rebels v Poličce porážku z posledního vzájemného utkání a
podařilo se jí to jadnoznačně. Již od začátku byla na hostech
vidět touha po výhře V čase 4,32 to už bylo 1:3 pro Lokotku.
Domácí se sice snažili, ale čtyřgólový příděl do jejich kasy ve
druhé části prakticky rozhodl, že Česká Třebová udělala první krok
do finále. I když se v domácím celku zase ukázali staří známí
Boháček (1+2) a góloví bratři Cikové na první útok třebovských
Holub, Fiala, Král (15 kanadských bodů) to opravdu nestačilo.
Nejlepším hráčem utkání byl, samozřejmě za přispění svých
spoluhráčů, Pavel Fiala (3+3).
(Něco je i na videu)
-
V repríze loňského finále přijela
Skuteč do Litomyšle s úmyslem nenechat se zaskočit, jako vloni.
Nástup měli hosté lepší, ale když Litomyšl ve třetí třetině
srovnala na 2:2, nic nebylo jasné. Za stavu 2:3 nastřelili domácí
nohu obránce v jinak prázdné brance a jelikož nedáš – dostaneš, z
protiútoku inkasovali čtvrtý gól. A hned na to pojistku.
-
Rebels Polička a Litomyšl B jedou v
neděli zkusit zvrátit nepříznivý stav semifinále. Je to sport,
může se stát cokoliv.
-
Výsledky:
HC Litomyšl – HC Skuteč 2:5
(0:1,1:1,1:3) Branky:
Pakosta, Gyómbér – Secký 2, Hudec, Pirner, Hykl
-
IHC
St. Rebels Polička – Loko Česká Třebová 4:11 (2:4,0:4,2:3)
Branky:
Dvořák, Boháček, Cik L., Cik J. –
Fiala 3, Holub 3, Král 2, Lepša , Jemelka, Šimončič
-
Odvety:
-
Neděle
02.03. 17:00 HC Skuteč – HC Litomyšl B (ZS Skuteč) Neděle
02.03. 17:30 Loko Česká Třebová – IHC St. Rebels (ZS Č. Třebová)
-
Semifinále se hraje systémem jako čtvrtfinále – na body. V případě
rovnosti po dvou zápasech se prodlužuje, eventuálně následují
nájezdy.
NOVÁ VIDEA
ČESKOTŘEBOVSKÉHO DENÍKU Z posledního
týdne


-

DO BÝVALÉ PERLY V ÚSTÍ NAD ORLICÍ
SE VRACÍ ŽIVOT
-
Revitalizace areálu Perly 01 pokračuje.
S investicemi do území po zkrachovalé textilce počítá opět i
schválený rozpočet města Ústí nad Orlicí. Jde o výdaje v celkové výši téměř šest
milionů korun, které jsou určeny na veřejnou infastrukturu a veřejná
prostranství. Konkrétně se jedná o financování IV. etapy výstavby
komunikace a chodníků, která souvisí se stavbou nového objektu
ateliérů Střední školy uměleckoprůmyslové. A na základě
architektonické studie se nyní zadalo zpracování projektové
dokumentace, která bude řešit nově vzniklý veřejný prostor mezi
ateliéry umprumky a stávající jídelnou. Stavební realizace se u
tohoto záměru předpokládá v roce 2026. „Revitalizace území Perly je
sledovaným projektem, který upoutává pozornost odborné veřejnosti
svým rozsahem, přístupem radnice i dosavadními výstupy,“ uvedl
starosta města Petr Hájek a dodal: „V loňském roce byla právě
revitalizace Perly 01 jedním z témat konference Brownfieldy
v prostorech Automatických mlýnů v Pardubicích.“ Starosta ve své
prezentaci představil účastníkům konference postupné oživování
areálu, který město koupilo v roce 2010. Výsledkem konference byl
reprezentativní sborník, v němž je podrobně postupná proměna Perly
v živou část města popsána.
-

 Pozvánka na
únorový koncert Kruhu přátel hudby
- Trio Gaudium (Gabriela Barillová –
housle, Adam Klánský – violoncello, Anna Knoulichová
– klavír
- Program J. Suk: Klavírní trio,
Op. 2
J. Turina: Círculo, Op. 91 F. Mendelssohn: Klavírní trio č. 1, Op. 94
Česká Třebová, Malá
scéna, čtvrtek 27. února 2025 v 19:00 hodin
-

Z historie města
Litomyšl
Nejstarší písemná zpráva o Litomyšli je
k roku 981. Jedná se o záznam v latinsky psané Kosmově kronice -
v tzv. Kapitulním rukopise ze 14. století - o úmrtí knížete Slavníka roku 981 se zmínkou o Litomyšli. Ta byla původně
ochranným hradištěm slavníkovského knížectví na význačné obchodní
stezce, které střežilo pohraniční zalesněné území proti Moravě.
Král Přemysl Otakar II. vydal 27.
července 1259 klášteru litomyšlskému dvoje privilegium, jímž dal
Litomyšli právo městské. V prvním stvrdil všechna dosavadní
privilegia kláštera se stručným podotknutím, že dává obci
Litomyšli táž práva a svobody, jichž užívají královská města.
Město si volilo svého primátora a 12 konšelů. Ve druhé listině
vymezuje král své privilegium podrobněji, Litomyšl je zde
jmenována jako majetek kláštera u P. Marie a dávají se jí práva
soudní, městské i tržní v tom rozsahu jako měla i ostatní
královská města.
Renesanční zámek si v 16. století nechali
postavit jako své rodové sídlo Pernštejnové. Rozsáhlou přestavbu
navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575). Pro východní
křídlo, severní chodbu a spojovací křídlo byla adaptována starší
stavba Kostků z Postupic. Západní křídlo je renesanční novostavbou
s částečným využitím starších sklepů. Bohatou sgrafitovou výzdobu,
jak psaníčkovou (asi 8000 psaníček na plášti zámku) tak figurální
(náměty starozákonní, antické, bitevní scény na severní stěně II.
nádvoří) provedla skupina italských zedníků a kameníků, z nichž je
nápisem na sgrafitu zmíněn Šimon Vlach. Pernštejnové vybudovali
na zámku i kapli, zasvěcenou svaté Monice. Po Pernštejnech získali
zámek Trauttmansdorfové, po nich se na zámku usadil rod Valdštejnů-Vartenberků,
ti nechali upravit interiéry v klasicistním stylu. Zámek se v roce
1855 dostal do aukce, ve které ho koupili Thurn-Taxisové, kteří
na zámku již nesídlili. Přesto zůstal zámek v jejich držení až
do konce druhé světové války, kdy byl na základě dekretů
prezidenta republiky rodu zabaven. Stavba je vzácnou ukázkou
úpravy italského renesančního paláce, v přízemí šlechtické
rezidence se dochovalo unikátní barokní divadlo s funkční
mašinérií a souborem kulis.
Zámek
Litomyšl je na seznamu UNESCO od roku 1999. 4. prosinec roku 1999 byl významným dnem
v novodobé historii litomyšlského zámku. V tento den rozhodl Výbor
pro světové dědictví o zapsání zámeckého areálu na Seznam
světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
(Zdroj: www.litomysl.cz)
  |