-
Dne 3. prosince jsme si připomněli sté výročí otevření nové nádražní
budovy v České Třebové, celkem již třetí v pořadí, které bylo pro naše
město velkou událostí. Snad všichni občané města se vydali na
prohlídku státními vlajkami ozdobené budovy nádraží a vedlejšího
poštovního a telegrafního úřadu, jehož vchod byl ozdoben zelenými
girlandami z chvojí. V předvečer otevření, dne 2. prosince 1924 byla
v Národním domě členy místních divadelních souborů sehrána hra
Pasekáři. Slavnostního otevření se zúčastnili významní hosté, starosta
města Václav Toušek, ministr železnic Jiří Stříbrný, ministr pošt a
telegrafů dr. Em. Franke a generální ředitel pošt dr. Fatka.
V prostorách nové staniční budovy byla otevřena moderní Nádražní
restaurace, jejímž nájemcem se stal zkušený Arnošt Egert, který k nám
do Třebové přišel v roce 1918 a působil již jako nájemce Nádražní
restaurace na starém nádraží. Egert se chystal ve svém novém podniku
uspořádat pro zvané hosty velkolepou hostinu. Slavnostní tabule však
byla uspořádána v Národním domě.
-
Českotřebovský učitel a ředitel dívčích škol, K. O. Hubálek napsal
k této příležitosti oslavný veršovaný proslov s názvem „V památný
den“, vydaný nákladem zdejší městské rady a vytištěný ve zdejší
Štusákově knihtiskárně. Ten měl být přednesen přítomným hostům. V
roce 2000 jsem se setkal s paní Marií Siglovou, rozenou Láskovou (*
20. 2. 1911, † 20. 2. 2002), českotřebovskou rodačkou a bývalou místní
učitelkou, působící již ve školním roce 1930 – 1931 na zdejší dívčí
měšťance. Ta mi poskytla k otevření nádraží zajímavou vzpomínku.
-
Nechme
nyní promluvit paní Marii: „Ředitel školy K. O. Hubálek hledal
někoho, kdo by na slavnosti přednesl jeho báseň. V tělocvičně naší
dívčí školy v Komenského ulici byla uspořádána soutěž v recitaci, na
níž měl být vybrán ten, komu připadne veřejné uvítání hostů. Soutěže
jsem se zúčastnila a nakonec jsem byla vybrána já. Na slavný den mi
maminka opatřila nové bílé šaty. Á já pak na nádraží báseň přednesla
a předala kytice oběma ministrům. Báseň byla navíc rozdávána všem
lidem u vchodu. Po přivítání hostů jsem odešla zpět do školy. Odtud mě
automobilem odvezli do Národního domu na hostinu. Tolik obložených
chlebíčků a jiných dobrot jsem do té doby nikdy neviděla!“ Marie
Siglová však ke zmíněné básni poskytla další vzpomínku: „Později se
ukázalo, že Hubálek, ovlivněný monarchií napsal její text na melodii
bývalé rakouské hymny Zachovej nám hospodine. A tak veškeré dostupné
výtisky byly stahovány z oběhu. Ale většina lidí, co měla báseň doma
si ji pečlivě uschovala.“ Dodejme k tomu skutečnost, že místní
patriot, básník, spisovatel a veřejný činitel K. O. Hubálek, psal
oslavné verše již v době monarchie.
-
Dochoval se výtisk drobné publikace, pocházející z knihovny Obecné a
měšťanské školy chlapecké v České Třebové, později po vyřazení,
v majetku ředitelky školy Anny Šklíbové, nazvaný „Za císaře a
vlast, díl III. Sbírka loyálních básní a písní s pracemi žactva.“
V publikaci, kterou vydal Antonín Hlinecký, c. k. školní inspektor
v roce 1917, jsou uvedeny další práce K. O. Hubálka. Nalezneme je zde
pod názvy: Císař pán, J. V. císařovna Zita, Růžový lístek (o lístku
polní pošty) a Matka. Objevuje se zde také práce, nazvaná Za našimi
zvony (popsána rekvizice a roztavení zvonů), jejímž autorem je syn K.
O. Hubálka, Miloš, později povoláním rovněž učitel.
-
V roce 2000, v době návštěvy u Marie Sieglové, v Ústí nad Orlicí,
kde později žila jsem výtisk oslavné básně nevlastnil. A tak paní
Marie usedla ke stolu, vzala list papíru, propisku a třístránkový text
mi bez jediného přemýšlení, po šestasedmdesáti letech, zpaměti
napsala. Vlastní výtisk také neměla, ale tolik let si báseň
pamatovala. Nezapřela tak profesi učitelky.Teprve později jsem výtisk
básně získal. A poslední trumf poté následoval, když jsem se
dozvěděl, že v onen památný den ji maminka dala u J. F. Císaře
vyfotografovat. Paní Marie chvilku hledala v „šuplíku“ a nakonec
fotku našla. S radostí mi krásný snímek věnovala na památku. A tak se
dnes s vámi mohu o snímek třináctileté Mařenky, vítající významné
hosty, podělit. Slavnost otevření nádraží byla zaznamenána také
fotoaparáty.
-
Dochovaly se dvě fotografie, dokládající situaci při otevření před
nádražím a poštovním úřadem, jejichž autorem je místní fotograf J. F.
Císař. Další snímek, zachycující příjezd vlaku s významnými hosty, je
pravděpodobně také prací tohoto autora. Byly vydány také tři
fotopohledy, neznámé produkce, z fotografií, pořízených v den otevření
a opatřené nápisem „Slavn. otevř. nového nádraží – 3- 12 -1924
v České Třebové.“ Následovala identická pohlednice, rovněž
opatřená popisem, zachycující vjezd prvního vlaku do nového nádraží.
Nádražní budova byla od svého otevření častým motivem při vydávání
místopisných pohlednic a to zdejšími i přespolními firmami. Stejně
tak tomu bylo i u nádraží starého. Prostě Česká Třebová a nádraží, to
patřilo od nepaměti k sobě!
-
Martin Šebela