20. únor 1943
– černý den odboje v našem městě
|
Proběhlo největší zatýkání gestapem během II. sv. války na Českotřebovsku
V této době se gestapo snažilo kompletně
zlikvidovat všechna ohniska odporu v České Třebové. Prvními zatčenými byli
v sobotu 20. února 1943 kolem 21. hodiny čelní představitelé ilegální KSČ
a jejich rodinní příslušníci. Skupinky gestapáků zatkly předsedu II.
ilegálního OV KSČ v České Třebové Antonína Krause, pokladníka Františka
Pácla a mnoho dalších. První dny gestapo zatýkalo především v řadách
čelných představitelů ilegální KSČ. Protože činnost komunistického a
nekomunistického odboje byla propojena, došlo i na zatýkání sokolů, členů
Obrany národa, Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ), Národního sdružení
čs. vlastenců,
Po přivedení zatčených do staré radnice na Starém náměstí byly provedeny první předběžné výslechy a zatčení byli postupně předvoláváni zástupcem pardubické služebny gestapa Walterem Lehne do vedlejší místnosti, kde gestapák českého původu Hubert Hanouske sepisoval jejich nacionále. Padaly první facky, rány, kopance a údery hlavou o zeď. Pozdě v noci dává zástupce velitele pardubické služebny Walter Lehne rozkaz, aby všichni zatčení byli seřazeni před radnicí a celý průvod se vydal na pochod k nádraží, kde byli všichni nahnáni do vlaku směr Pardubice. V Pardubicích celý průvod pochodoval do věznice gestapa umístěné v jednom křídle donucovací pracovny, kde se všichni museli postavit na chodbě do řady čelem ke zdi a mnoho hodin čekat. Když se někdo ohlédnul, nebo dokonce promluvil, následovalo prudké přiražení hlavy ke zdi, nebo následovaly facky a kopance. Potom došlo k sepsání evidence a rozdělení na cely. V tuto dobu si přebírali zatčené sadističtí dozorci. Následující dny probíhaly v budově gestapa výslechy. Výslech většinou započal poklidně. Pokud vyslýchaný nechtěl vypovídat, nebo vyšetřovatel usoudil, že vyslýchaný nemluví pravdu, došlo k takzvanému „zostřenému výslechu“. Ty byly velmi brutální a mnohdy za přítomnosti rodinných příslušníků, kteří museli sledovat, jak jsou vyslýchaní biti. Vzhledem k tomu, že práce gestapáků byla posuzována podle toho, zda byl výslech úspěšný, či nikoli, nikdo se nezabýval myšlenkami, zda je oběť již týrána nad míru nebo ne. Vyslýchaný byl zkrátka mučen, dokud se gestapáci nedozvěděli to, co potřebovali.
V dalších dnech po 20. únoru bylo zatčeno dalších asi 200 lidí z různých odbojových skupin na Českotřebovsku, Pardubicku, Litomyšlsku a v dalších městech. V druhé polovině roku jich přibylo dalších 250. V této době začaly probíhat první soudy a popravy. Popraveni byli vedoucí činitelé odbojových organizací, vedoucí jednotlivých buněk (pokud gestapo nezjistilo kdo to byl, popravilo toho nejstaršího), držitele zbraní, nábojů a výbušnin, organizátory sbírek pro rodiny zatčených, lidi zabývající se špionáži a sabotážemi apod. Statisticky vychází, že bylo popraveno asi 10 % zatčených. Proto dvacátý únor 1943 patří mezi nejčernější dny naší českotřebovské historie. Vladimír Hampl mladší - FB Válečná historie České Třebové
|