Fotografie z časopisu Koridor
 Zdeněk
a Bohuslav Langovi se narodili jako dvojčata snad v noci na 5. prosince
1932, tedy právě před 90 lety. Oba byli jednovaječná dvojčata, byli si
velmi podobní a také prožili podobné osudy.
Shodou okolností pracovali ve stejné profesi a oba
byli oblíbení sportovci a skauti a stali se významnými a populárními
osobnostmi blízkých měst České Třebové a Ústí nad Orlicí.
Zatímco město Ústí nad Orlicí se hlásí především ke svému exstarostovi
Bohuslavu Langovi (a tak nějak vnímá, že měl také bratra), tak Česká
Třebová si připomíná Zdeňka i Bohuslava, nebo také Zdejdu a Boidu. Jsou
jejími rodáky a nakonec také společně odpočívají na místním hřbitově.
Oba studovali na našem Českotřebovském gymnázium a potom také na stavební
fakultě VUT v Brně. Na tuto dobu studií vzpomíná také jejich mladší
spolužák Ing. Miroslav Dostálek:
"Tehdy
v 50. letech jezdilo od nás z Třebové do Brna studovat asi 20 - 25
studentů, vysokoškoláků, ze kterých byli lékaři, inženýři nebo i učitelé.
Setkávali jsme se také v oblasti sportu. např. na závodech mezi technikou
a univerzitou. Spolu se Zdeňkem jsme studovali tedy řečenou tzv. "malou
vodu" (vodní toky, vodovody, meliorace, a k tomu přislušející pozemní
stavby. Také jeho brácha Boida. V některých kolujících historkách se
říkalo, jak si dvojčata vypomáhala při některých zápočtech, domnívám se
však, že to byl spíše "sousedský humor". Ve sportu jsme závodili oba za
Jiskru ústí nad Orlicí. zde měl při mistrovských kláních Zdejda svoji
disciplínu - běh na 400 metrů a měl samozřejmě i schopnost startovat ve
štafetách v kouli, oštěpu atd. Byl samozřejmě také snad jako každý
vysokoškolák zapáleným basketbalistou také společně s bratrem Boidou.
Připomínám si, že jsme v zimě společně také vyzkoušeli i boby, kde jsme
měli specifický úkol jako zadní sprinteři...
Zdeněk pracoval jako projektant a stavbyvedoucí u Okresního stavebního
podniku v Ústí nad Orlicí. Tři roky také působil ve stavební skupině VKDI
Orlík Česká Třebová. S Bohoušem jsme od roku 1961 v tehdejším Agrostavu
(či Zemědělském stavebním sdružení) společně zakládali "tzv. Středisko
přípravy zemědělských investic v době, kdy se stát snažil zintenzivnit
zemědělskou výrobu. Bylo to ovšem na základě zestátnění, tedy vlastně
ukradení zemědělské půdy vlastníkům."
Zdeněk se v přechodném skautském období 1969/70 zasloužil o znovuvzkříšení
této organizace, bohužel jen na krátkou dobu, než normalizace všechny
snahy zardousila. Od mládí sportoval (lehká atletika, basketbal) a sportu
zůstal věrný i v pozdějších letech jako funkcionář. Byl nejen čelným
představitelem zdejšího Sokola, ale i aktivně působil v jeho ústředí.
Po listopadu 1989 se okamžitě zapojil do veřejného a politického života.
Úspěšně kandidoval do městského zastupitelstva, poprvé za tehdy
nejmasovější Občanské fórum potom ještě dvakrát po jeho rozštěpení za
občanskou demokratickou stranu Jeho aktivita byla velmi dobře znát v celém
regionu také do zastupitelstva Pardubického kraje. Byl nejen prvním
starostou zvoleným ve svobodných volbách, ale i členem městské rady,
okresního shromáždění, předsedou komise městského stavitele. Ve funkci
starosty usiloval o to, aby město Česká Třebová mělo co největší prestiž v
širokém regionu. Snažil se tak např. o zviditelnění města ve Svazu měst a
obcí, založil svazek obcí v povodí Třebovky a první svazek obcí na pomezí
Čech, Moravy a Kladska, který byl předchůdcem pozdějšího euroregionu
Glacensis.
Za
svého účinkování na radnici nikdy v sobě nezapřel odborníka stavaře
(absolvoval stavební fakultu VUT v Brně). Vždy vášnivě vystupoval při
hodnocení předložených studií, plánů a záměrů. V roli stavitele a
projektanta za svého života realizoval celou řadu staveb. Z nejznámějších
jmenujme krytý bazén v České Třebové nebo kulturní dům v Ústí nad Orlicí.
Jako sportovec měl dobré známé daleko široko a dokázal svých kontaktů
dobře využít. Takovým příkladem bylo např. zřízení Dislokovaného
pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera v České Třebové, čímž získalo
město Česká Třebová prestiž univerzitního města. Dalším jeho úspěchem bylo
jednání s Ministerstvem obrany ve věci získání prostředků na odstranění
ekologických škod po sovětské armádě a na přestavbu sovětských bytovek
postavených dle sovětských (snad ukrajinských) norem tak, aby zde mohli
bydlet naši lidé. Celkem se tak podařilo získat cca 22 milionů finančních
prostředků. Druhou stanou problému je to, že to měla být částka ještě
mnohem větší. Tehdy jsme nad tímto dosaženým výsledkem jásali. Jeho
stavařská a organizátorská práce byla zúročena zejména v době, kdy se
připravoval projekt na protipovodňová opatření na řece Třebovce po povodní
v červenci 1997. Díky jeho působení byly včas zahájeny práce na tom,, že
bude celé povodí Třebovky rekonstruováno. To se stalo skutečností vlastně
až nyní dvacet let po smrti autora této myšlenky.
Ještě poslední vzpomínku. Se vznikem nového
století se bouraly okresy (rušily se okresní úřady) a vznikaly dnešní "ORP".
Zde jsem byl společně se Zdeňkem Langem na stejné vlně a oba jsme co možná
šlo lobovali za vznik města s rozšířenou působností, což nebylo vůbec
jednoduché. pamětníci si možná připomenou velké boje v zastupitelstvu
města s bývalým přednostou Okresního úřadu MUDr. Ivanem Týče, který tvrdě
prosazoval pouze tři oblasti ORP v okrese a tři pověřená města. Vybojovali
jsme to a jistě taky díky Zdeňku Langovi. Podařilo se tehdy pro naši
myšlenku získat náměstkyni ministra pro místní rozvoj Ing. Stryjovou,
která pak 18. května 2000 přijela k nám do České Třebové, kde jsem jí
osobně mohl předat petici se více než 4000 podpisy, pro naši myšlenku.
Zdenek zemřel náhle na lyžařském výletě poblíž
Svinné, kam jezdíval za rekreací. Na místě jeho skonu postavil za kamarády
Jan Černý dřevěný kříž a Okrašlovací spolek města společně s Junáky a
Sokoly kamenný pomník.
Podobně předčasně zemřel poblíž ještě o pár let dříve ve Svinné i jeho
bratr Bojda, který byl zvolen po sametu zase starostou v Ústí nad Orlicí.
Oba jsou pochováni společně na českotřebovském hřbitově.
V archivu Českotřebovského deníku máme k dispozici spoustu fotografické
dokumentace ze života Ing. Zdeňka Langa, větší část se vztahuje právě k
jeho působení na českotřebovské radnici.
Milan Mikolecký & Miroslav Dostálek

Stavba družstevní bytovky Pod Jelenicí




Odhalení pomníku letcům 1993 a Křest knihy Čechoaustralana Josefa Tomáše v
kavárně U Tygra

Slavnost na Dopravní fakultě Jana Pernera



Monte Carlo

Sokolská župa Pippichova
Milan
Mikolecký,
Ćeskotřebovský
deník 4. prosince 2022.
|