Zlaté pravidlo

Ježíš pravil: Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi. (Evangelium podle Matouše, kap. 7,12)

To pravidlo se nazývá „zlaté“, protože se v některých ohledech zlatu podobá. Má vysokou hodnotu a jeho hodnota se časem neztrácí. Tato poučka sděluje, že nároky, které vyžaduji od druhých, nároky na slušné a uctivé chování mám brát jako standard především pro sebe a pro své chování. Prakticky to může znamenat například toto: Nemám rád, když čekám v obchodě ve frontě u poklady a někdo mě při tom předběhne. Co bych měl udělat pro to, aby se taková situace příště neopakovala? Pravidlo říká: běž příkladem a sám nikoho nepředbíhej. Jiný příklad. Možná se Vám občas stává, že někomu říkáte něco důležitého a daná osoba tomu nevěnuje patřičnou pozornost nebo Vám skočí do řeči. Co radí Ježíšova poučka pro řešení takové situace? To si jistě dovedete domyslet sami.

Tímto způsobem mohu pozitivně ovlivnit druhé lidi. Mohu jim názorně a bez složitého vysvětlování ukazovat, jak je to dobré a příjemné, když se k nim chovám ohleduplně. Půjdu dobrým příkladem a budu doufat, že je to „nakazí“, že se jim to zalíbí a pak budou ochotní jednat také tak.

Myslíte, že takové pravidlo ve skutečnosti funguje? Nebo se zeptám ještě jinak: Myslíte si, že je to účinný způsob, jak prosadit dobré mravy? Teď bych mohl uvést opět pár příkladů o tom, jak jsem poctivě stál na konci fronty nebo pečlivě naslouchal druhému a lidé si z toho vůbec příklad nevzali. Žádné takové příklady však uvádět nebudu, protože takových příkladů má každý dost z vlastní zkušenosti. Místo toho uvedu čtyři důvody, proč je toto pravidlo nezbytné, navzdory tomu, že se může občas jevit jako neúčinné:

1. Zlé a neslušné chování je také „nakažlivé“ a možná víc nakažlivé než slušné chování. Pokud bychom my sami nejednali správně, kdybychom si vzali za příklad ty neslušné, tak zase jiní by si za příklad vzali nás neslušné a tak dále. Tím bychom stále jen množili zlo a zamořovali jím své okolí.

2. Když se budeme tímto pravidlem řídit, tak to pravidlo bude mít účinek přinejmenším pro nás samotné. Držíce se tohoto pravidla přispíváme ke zdravému a dobrému mezilidskému ovzduší.

3. Jen když sám jednám slušně, tak mohu druhé (slušným způsobem) požádat o totéž. Ale pokud tu a tam předběhnu někoho stojícího ve frontě, obdařím druhého zlostným slovem apod., tak můj apel na slušnost bude ostatním k smíchu.

4. Konečně, ohleduplné a uctivé chování vnímá a ocení téměř každý člověk, od batolat přes mládež a dospělé až po starce. Kdo se tohoto pravidla chopí a nepustí je, ten dříve nebo později začne sklízet úctu od těch druhých, protože si ho budou lidé vážit. A tento účinek je možná větším ziskem než zlato.

Kamil Vystavěl