|
Bilance výstavy Jak bývalo v Kozlově Výstava starých fotografií ze života obyvatel Kozlova v hospůdce U Sitařů skončila na konci srpna. Pořádala ji skupina chalupářů ve spolupráci s občany Kozlova, kteří akci vzali za svou a nejen zapůjčili fotografie a své vzpomínky, ale pomáhali i s přípravou.
Na výstavu přišlo bezmála 900 návštěvníků. To je úžasné číslo, vždyť Kozlov je malá osada s cca 120 obyvateli. Kozlováci přišli, myslím, všichni, včetně blízkých i vzdálených příbuzných, přijeli i mnozí z okolních obcí, kam jsme umístili plakáty, ale překvapivě i mnoho lidí i zdaleka: Brno (opakovaně), dále Benátky, Bílovice, mnohokrát čteme Česká Třebová, Čistá, Člupek, Dolní Újezd, Dlouhá Třebová, Hradec Králové, Choceň, Chrudim, Janov, Litomyšl, Morašice, Moravská Třebová, Němčice, Olomouc, Opava, Opočno, Pardubice, Pazucha, často se opakuje Praha, dále Přelouč, Semanín, Skuhrov, Sloupnice, Suchá, Svinná, Svitavy, Uherské Hradiště, Trnava, Turnov, Vlčkov. I pár návštěvníků ze zahraničí, z Francie a z USA.
Výstavu doprovodila minivýstavka běžných dobových předmětů z domácnosti: kolovrátek, bubínek na pražení zrna, mlýnek na kávu, žehlička na žhavé uhlí, konev na vodu ze studně, valcha na praní, cep, drátovaný hrnek na mléko. To ocenil zápis malé Janičky: „jana bylo to tady moc hezký líbyli se mě ty věci jak tam byla tažehlička na uhlí“. Návštěvníci si mohli na památku zakoupit katalog s 50 vybranými fotografiemi a zkrácenou legendou. Děti si ho mohly ozdobit razítkem s kozlíčkem. Netroufali jsme si nechat vyrobit jich napoprvé větší množství, zájem ale byl značný, a tak jsme dvakrát objednávali dotisk. Bylo rozebráno všech 170 katalogů. Dnes jsou již panely snešeny a uloženy. Některé zápisy v návštěvní knize doporučují výstavu pro školní děti. Proto chci připomenout, že výstavní panely si zájemci z okolních obcí, škol, kulturních center, muzeí apod. mohou po dohodě bezplatně zapůjčit a vystavit u sebe (kontakt Pavel Charvát, Kozlov, tel. 605 348 453). Na závěr chci uvést, že největším potěšením pro nás pořadatele je, že výstava návštěvníky zajímala a bavila, dříve narozeným oživila vzpomínky a připomněla mladší časy, mladým přinesla překvapivé a zajímavé informace a všem příjemné a radostné chvíle. Pochvalné zápisy v návštěvní knize se samozřejmě krásně čtou, jsou pro nás velkou poctou a za krásná slova mnohokrát děkujeme. Zároveň svědčí i o zájmech a vyspělosti publika i vztahu obyvatel k rodnému místu, potěšení ze zdejší krásné přírody a obdivu a úctě k životu a práci předků, kteří ve srovnání s námi žili více spolu, než vedle sebe. Snad lze na závěr uvést radostné přesvědčení jak tvůrců výstavy, tak těch, kterým byla určena, že dobré dílo se podařilo. Za pořadatele Jana Vejdovská |
Na
výstavě jsme představili na 200 starých, většinou černobílých, upravených
a zvětšených fotografií, natištěných na panelech o rozměru 70 a 100 cm.
Byly rozděleny podle obsahu do 9 kapitol: Úvod, Stavení, Práce, Stalo se,
Kozlováci, Počasí, Vodstvo, Zábava, Osobnosti. U každé fotografie byl více
či méně podrobný popis s uvedením alespoň přibližné doby pořízení. Dostali
jsme i radu: „Zkraťte to, nikdo to nebude číst.“ Ale nešlo poslechnout.
Bylo nám líto i sebedrobnější zajímavé informace. A dobře jsme udělali.
Většina návštěvníků přečetla podrobně legendy všech fotografií, a nebylo
jich málo. Na výstavě nebylo vždy ticho, lidé se bavili o tom, co si
přečetli, vraceli se, aby si znovu připomněli některé informace,
domlouvali se, kdo je kdo, ptali se a divili a často přicházeli podruhé i
potřetí. Mnozí zůstávali hodinu i déle. 
To
jsou údaje ze 166 zápisů v návštěvní knize. Lidé s chutí psali po staru,
obyčejným perem v násadce, máčeným do inkoustu, a bavilo to i děti, které
to zkoušeli poprvé. Celkem je hustě popsáno 40 stran v knize. A to
samozřejmě zdaleka všichni návštěvníci nepsali. I tak museli někdy chvíli
počkat, až předchozí pisatel skončí. Někdy přicházelo najednou tolik lidí,
že jsme je ani všechny nestačili čárkovat. 
